Co možná nevíte o LGBT komunitě: Jak vznikla duhová vlajka a co znamená zelená květina?
Hádka ve Sněmovně kvůli interpelacím i manželství pro všechny
V hlavním městě běží festival Prague Pride oslavující LGBT a na podporu festivalu byla tradičně vyvěšena duhová vlajka, která je typickým symbolem pochodu hrdosti. Vlajka ale není jediným znakem komunity. V 19. století zpopularizoval spisovatel Oscar Wilde nošení zeleného karafiátu. Symbolem, který se v historii používal, je také růžový trojúhelník. Co o LGBT symbolice nevíte?
Již 13. ročník festivalu Prague Pride začal slavnostním vyvěšením duhových vlajek na budově Nové radnice na Mariánském náměstí, kde sídlí Magistrát hlavního města Prahy a také na Škodově paláci v Jungmannově ulici. Vlajku na Novou radnici umístil primátor hlavního města Bohuslav Svoboda za přítomnosti náměstků Zdeňka Hřiba, Jiřího Pospíšila, náměstkyně primátora Jany Komrskové a zastupitelky Magdaleny Valdmanové.
Čtěte také: Peroutka po coming outu: Bál jsem se klišé a definování. Prozradil, co bylo zdaleka nejtěžší
Duhová vlajka
Nejrozšířenějším symbolem pochodů hrdosti je jednoznačně duhová vlajka, která vznikla už v roce 1978. Vytvořil ji americký umělec a lidskoprávní aktivista Gilbert Baker. Poprvé byla odhalena 25. června 1978 na Gay Freedom Day v San Franciscu, jak připomíná například web DoSomething.
Protože sklidila ohromný úspěch a poptávka po vlajce rostla, v roce 1979 bylo původních osm barev zúženo na šest. Méně barev udržovalo nižší výrobní náklady, vysvětlili novináři z Shrewsbury Colleges Group.
Podle Bakera „duha lidstva“ symbolizuje všechny pohlaví a rasy, napsal server Today. Současná podoba znaku tolerance a úcty obsahuje šest barev a každá představuje jiný aspekt hnutí. Červená vyjadřuje život, oranžová zdraví, žlutá sluneční svit, zelená přírodu, modrá harmonii a fialová ducha. V původní verzi byla navíc růžová, která zastupovala sexualitu a tyrkysová za umění. Hlavní myšlenkou tolika barev je reprezentace rozmanitosti LGBT hnutí.
Před duhovou vlajkou se používal jako symbol růžový trojúhelník, který s sebou ale vlekl temnou historii. „Všichni jsme cítili, že potřebujeme něco pozitivního. Něco, co oslavuje naši lásku,“ komentoval tehdy ve svých pamětech Baker vznik vlajky, uvedl web Refinery 29. Ve svých memoárech mimo jiné zmínil, že použít duhu ho napadlo během večírku v gay klubu, když byl zrovna pod vlivem LSD (halucinogenní droga, pozn. red.).
V nynější době existuje více než 20 různých vlajek hrdosti, každá vypráví příběh těch, které zastupuje.
Růžový trojúhelník
Mezi nejstarší symboly gay komunity patří dolů směřující růžový trojúhelník. Než se ale stal symbolem hrdosti, byl používán během nacistického období. Stejně jako Židé byli nuceni identifikovat se žlutými hvězdami, museli gayové v koncentračních táborech nosit růžový trojúhelník.
Homosexualitu ilegalizoval paragraf 175 německého trestního zákoníku v roce 1872. Paragraf 175 začal být striktně vymáhán až s příchodem Adolfa Hitlera, tedy v polovině třicátých let, uvedl web The Conversation. Heinrich Himmler tehdy převzal dohled nad dodržováním zákona a tak začalo hromadné zatýkání.
Podle odhadů United States Holocaust Memorial Museum zatkla policie během holocaustu sto tisíc gayů. Zhruba polovina ze zatčených byla odsouzena a 5 až 15 tisíc pak bylo umístěno do koncentračních táborů. Odhaduje se, že mezi lety 1933 a 1945 zemřelo 65 procent z nich.
Homosexuální vězni označení růžovým trojúhelníkem v německém koncentračním táboře Sachsenhausen 19. prosince 1938. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Muži, kteří byli do koncentračních táborů deportováni za sexuální styk s osobami stejného pohlaví, museli nosit již zmíněný růžový trojúhelník. Lesby nespadaly do paragrafu 175 a tak nosily černé trojúhelníky pro „asociální“ lidi, mezi které mimo jiné patřily prostitutky, napsal server History.
Po druhé světové válce východní i západní Německo nadále prosazovalo zákon proti homosexuálům a mnoho gayů tak zůstalo uvězněno až do počátku sedmdesátých let. Zákon byl pak oficiálně zrušen v roce 1994.
Později tento znak přijali obhájci práv gayů a proměnili jej v symbol lásky, síly a solidarity, zmiňuje web NBC News. Přestože byl růžový trojúhelník převzat gay komunitou, v konečném důsledku slouží jako připomínka pronásledování LGBT lidí po celém světě v průběhu historie a také toho, že na minulost se nezapomíná.
V San Franciscu a Sydney jsou památníky růžového trojúhelníku, které uctívají LGBT oběti holocaustu. V roce 2018 sportovní značka Nike vydala kolekci s růžovými trojúhelníky.
Zelený karafiát
Ve Velké Británii byla homosexualita dekriminalizována v roce 1967. Předtím pro gaye skrývání homosexuality nebylo jen volbou, ale nutností. Slavní gayové si tehdy kvůli společenské přetvářce brali ženy, nebo vyhledávali pomoc psychiatrů, kteří jim nabízeli nebezpečné kontroverzní terapie, vysvětluje web CNN. Kvůli tomu si mnozí homosexuálové osvojili tajné kódy.
Floriografie je řeč prostřednictvím květin. V průběhu let bylo s LGBT komunitou spojeno mnoho květin, tou nejznámější je však zelený karafiát. O jeho popularizaci se zasloužil spisovatel a básník Oscar Wilde, který požádal své přátele, aby květ nosili na klopě saka během představení jeho hry Vějíř lady Windermerové v roce 1892. Poté se zelený karafiát stal kódem pro homosexuální muže. Slavný spisovatel, který se netajil homosexualitou a hrdě nosil zelený karafiát na veřejných akcích, byl pak roku 1895 zatčen a kvůli zločinu hrubé nemravnosti uvězněn na dva roky za mřížemi.
With #Pride2022 this wknd, let's explore plants & LGBTQ!
— Gatsby Plant Science Education Programme (@GatsbyPlantScEd) July 8, 2022
🏳️🌈🌿
Green carnations became a queer symbol in 1892 when Oscar Wilde asked his friends to wear them to the opening of one of his shows.
Wearing a green carnation on your lapel became a secret indicator that you were gay. pic.twitter.com/ma8NYBEVXE
Oblíbeným symbolem lásky mezi ženami byly fialky. Inspirace pocházela z tvorby antické básnířky Sapfó, která žila v sedmém století před naším letopočtem, a jak uvádí server The Walled Garden at Mell, je považována za první známou ženu milující stejné pohlaví. Žila na řeckém ostrově Lesbos a ve spojitosti s tím se odvodilo pojmenování homosexuálních žen.
Písmeno lambda
Jedním z velmi často používaných symbolů LGBT komunity je lambda, jedenácté písmeno řecké abecedy. Řecké písmeno „L“ znamená osvobození. Sparťané věřili, že lambda představuje jednotu. Symbol byl vybrán designérem Tomem Doerrem v sedmdesátých letech, rok po Stonewallských nepokojích, jakožto znak newyorské pobočky Gay Activists Alliance, napsal britský server BBC.
Sekyra labrys
Labrys neboli dvousečná sekyra byla ve starověku spojována zejména s Amazonkami, řeckými bohyněmi Démétér a Artemis či pradávnou Mínojskou civilizací, kde společnost byla jistého matriarchálního rázu. Od 70. let do současnosti reprezentuje feministickou a lesbickou sílu i soběstačnost, upozorňuje magazín Women's Health.
Oboustranná sekyra je použita i na vůbec první lesbické vlajce, jejímiž symboly je také fialová barva, která připomíná Sapfó, a černý trojúhelník, kterým se označovali během holocaustu asociální lidé.
Zkratka LGBT
Zkratka LGBT se podle magazínu Seventeen začala používat koncem devadesátých let. Původem anglická zkratka v sobě obsahuje lesby, gaye, bisexuální osoby a transgender lidi. Často se nakonec přidává znaménko plus, které zahrnuje další skupiny komunity.
Mnozí se také setkali s označením LGBTQ+, přičemž písmeno Q má více významů. Skrývá se pod ním pojem queer, jímž se označují lidé nezapadající do heterosexuální většiny. Původně to bylo hanlivé slovo, postupně jej ale začali používat sami aktivisté. Písmeno také znamená „questioning“, tedy označení pro jedince, kteří svou identitu stále hledají.
V průběhu let se začaly objevovat různé verze zkratek, přičemž za tu nejkomplikovanější se dá zřejmě považovat LGBTQQIAAP. Termín představuje mnoho různých identit a krom již zmíněných zahrnuje intersexuální osoby, asexuály, ally (podporovatel komunity, pozn. red.) a pansexuály.
Pochod hrdosti
Lidskoprávní hnutí se zrodilo v Americe. Odstartovala ho událost známá pod názvem Stonewallské povstání na Manhattanu. Série protestů členů komunity v červnu 1969 byla reakcí na nestandardní policejní zásahy. Rok po povstání, tedy v červnu 1970, se podle magazínu People konal první oficiální Pride Parade. Následující rok se už konaly pochody po celých Spojených státech a uspořádaly je také Londýn a Západní Berlín. Za měsíc hrdosti je díky tomu považován právě červen.
Slovo „pride“ v překladu znamená hrdost, průvody oslavují nejen samotnou komunitu, ale bojují za rovnost, stejná práva a přijetí. Konají se na různých místech téměř po celém světě, nutně se ale neslaví pouze v červnu. Ten pražský se tradičně koná v srpnu.
Prague Pride, který se v Praze koná od roku 2011 a rozhodně patří mezi nejvýznamnější a největší kulturní akce v Česku, odstartoval 7. srpna a vyvrcholí sobotním pochodem (12. srpna 2023, pozn. red.) tisíců lidí ve 12:30 z Václavského náměstí na Letenskou pláň, kde bude na návštěvníky čekat hudební program. Nejbarevnější týden v roce pak bude zakončen v neděli Pride Piknikem na Střeleckém ostrově. Součástí festivalu jsou stovky kulturních i společenských akcí, veřejných diskusí a debat, sportovních událostí a duchovních setkání po celé metropoli.