Eva Lustigová říkala otci Arnošte. Nebyl jen skvělý rodič, ale i velký umělec, vzpomíná
Známí známých: Dcera Arnošta Lustiga Eva Lustigová
Eva Lustigová je nejen režisérkou, producentkou a kurátorkou, ale především spoluzakladatelkou a hlavní postavou Nadačního fondu Arnošta Lustiga. S bratrem Josefem se starají o odkaz jejich otce, významného spisovatele a také oběti nacistického holocaustu, který přežil vyhlazovací tábory Terezín, Osvětim a Buchenwald. V podcastu Známí známých Eva mimo jiné popsala, proč otci říkala „Arnošte“, jak vnímala dětství v exilu a časté stěhování nebo proč dodnes na své dva syny, kteří jsou česko-indického původu a žijí v zahraničí, nepromluví jinak než česky.
Dcera Arnošta Lustiga, Eva Lustigová, prožila dobrodružnější dětství nejen kvůli životnímu osudu a profesi svého otce, ale i kvůli tomu, že v roce 1968 se z dovolené v Itálii po invazi vojsk Varšavské smlouvy s rodiči už nevrátili. „Před tím jsme byli ještě v Izraeli, hned z Itálie jsme pak na rok jeli zpět, tam jsem chodila do sedmé třídy. V Jugoslávii v Záhřebu pak do osmé a od deváté už jsme byli v Americe,“ popsala Eva s tím, že četné stěhování vnímala jako nutnost a samozřejmost, která se negativně neodrazila na jejím pocitu domova nebo lásky ze strany rodičů.
Eva má dnes, stejně jako měl její otec, velkou zálibu ve zkoumání lidského nitra pod všemi jeho běžnými slupkami. Za svůj instinkt však prý vděčí nejen blízkému vztahu s tátou, ale i své mamince. „Zdědila jsem ho určitě po tatínkovi, po Arnoštovi, ale i po mé mamince. Když byla zdravá a mladá, byla Arnoštovi hodně podobná svým temperamentem, nadáním i lidskou krásou, která se ukazovala zevnitř. Vždycky říkám, že maminka poskytla Arnoštovi nejenom zázemí, ale že Arnošt byl muž silné ženy,“ zavzpomínala své rodiče i jejich vztah Eva.
Ta svého otce vždy a všude tituluje jeho křestním jménem. Nejde však o nic nového, jménem mu totiž začala říkat už jako teenagerka: „Ze začátku jsem mu jako malá říkala tati. Ale když mi bylo asi 14, to už jsme byli v exilu v Jugoslávii, tak Arnošt psal scénář o maršálovi Titovi a o bitvě na Neretvě a neměl kvůli tomu čas na psaní svých knih ani korektury. Jednou mi proto řekl, že by mě požádal, jestli bych se podívala na ty korektury. A až když jsem to dělala, uvědomila jsem si, že můj otec je jiný, velmi nadaný. A že je mnohem víc než jenom v uvozovkách dobrý rodič. Že je to velký umělec. Takže od té doby Arnošt.“
Mohlo by vás zajímat: František Prachař chtěl být fotbalistou, kromě herectví plánuje prorazit i v rockové hudbě
Když začala Eva svému otci korigovat jeho dílo, měla za sebou teprve osmou třídu. A dodnes vlastně neví, proč tehdy oslovil ji, a ne o pět let staršího bratra. „Když za mnou přišel, pomyslela jsem si, že je šílený. Ale to jsme věděli už od malička, že je svůj. Říká, co si myslí, i když se to třeba nehodí. Mohl říct i bratrovi. Nikdy jsem vlastně nepřemýšlela, proč Pepiho neoslovil. Možná proto, že jsem byla ve škole šprt a vše dělala důkladně,“ prozradila dcera Arnošta Lustiga.
Jisté „světoběžnictví“ pak ve své rodině má dodnes. „Jsem doma vlastně všude. Jednoho syna mám momentálně ve Švýcarsku, kde částečně žiju, částečně pak v Česku. Druhý, ten mladší, je v Londýně, má přítelkyni Číňanku, tak nevím, kam to povede. Můj manžel je Ind, můj starší syn má zase přítelkyni z Indonésie. Takže jsme opravdu taková smíchaná rodina. Maminka vždy říkala, že mé děti jsou míchaná vajíčka a Arnošt o nich říkal, že jsou zebry. A já o nich říkám, že jsou poloviční Češi, poloviční Indi a stoprocentní Židi,“ odhalila Eva, že po otci zdědila i jeho nezaměnitelný humor.
Mohlo by vás zajímat: Dceru Petra Hapky vychoval otčím. Táta byl na zábavu, mladé ženy jsem mu nekritizovala
I v takto kosmopolitní rodině ale Lustigova dcera nekompromisně dbá na to, aby děti znaly a mluvily česky. „Čeština je můj mateřský jazyk a byl to jazyk tvorby Arnošta, spisovatele, který byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, třikrát na Pulitzerovu cenu a vyhrál mnoho dalších cen. Jazyk je pro nás poklad, já češtinu kultivuji už od exilu, od 12 let a na kluky jsem vždycky mluvila a doposud mluvím jenom česky. Protože jednou na ně a na děti bratra zbyde Nadační fond Arnošta Lustiga. Takže prostě musí být gramotní, musí ten jazyk cítit a milovat,“ dodala Eva.
Celý rozhovor s Evou Lustigovou v podcastu Známí známých si můžete pustit v úvodu článku.