Družebná neděle: Čas domluvit svatbu a pomoct potřebným
Velikonoce se kvapem blíží, dnes už je čtvrtá postní neděle, která nese název Družebná. Co všechno se v tento den dříve dělalo, jak to bylo s půstem a jaké tradice lidé dodržovali?
Družebná neděle je tradiční křesťanský svátek a jde o čtvrtou postní neděli. Tento den lidé v dřívějších dobách vítali, protože pro ně znamenal zmírnění přísného půstu a konečně si mohli dopřát i trochu zábavy a radosti. S touto nedělí je spojena celá řada zvyků a tradic, jedním z nich je třeba domlouvání sňatků.
Družebná neděle ve znamení námluv
Název "družebná" neděle pochází od slova "družba", tedy přátelství, společenství nebo také svazek. Tato neděle byla dnem, kdy se domlouvaly sňatky mezi rodinami. U domluvených sňatků navštěvoval družba se ženichem dům jeho milé, kam plánoval o Velikonocích přijít na námluvy. Byl to také čas setkávání, který nejvíce využívali mladí lidé, aby se trochu pobavili a hlavně se navzájem více poznali.
Zmírnění půstu a čas malých dobrot
Lidé si na tomto dni také užívali zmírnění půstu. I když byla stále postní doba, mohli si dopřát sladké koláče, pečivo a jiná lehká jídla, nejčastěji se na stolech objevovaly medové perníčky nebo kynuté buchty. V některých krajích se připravovalo i speciální sváteční pečivo, které se sdílelo mezi rodinami jako symbol přátelství a jednoty. Pokud přišel do domu ženich, dostal na talíř pučálku, což byl naklíčený opečený hrách, a k tomu vidličku. Pokud se do jídla pustil vidličkou a nepočkal na lžíci, stal se terčem posměchu nejen rodiny, ale celé vsi.
Čtěte také: Velký horoskop na duben: Raci by měli urovnat staré křivdy, Lvi mohou zazářit
Věnečky a drobné dárky
Někde zase lidé věřili, že tento den je nejlepší pro vykonání obřadů spojených s plodností a štěstím. Dívky pletly věnce z jarních květin a potom je darovaly svým vyvoleným, aby jim daly najevo svou náklonnost. Muži zase nosili ženám drobné dárky, čímž dali najevo svou přízeň. V kostelích se v tento den používala růžová roucha namísto tradičních fialových. Znamenalo to přechod od smutku k radosti, věřící byli povzbuzováni k vděčnosti a naději. Někde se konaly i slavnostní průvody plné zpěvů, které měly vyjadřovat radost z blížících se Velikonoc.
Pomoc potřebným
Nezapomínalo se ani na potřebné. Právě tato neděle byla mimo jiné i dnem, kdy se věnovala pozornost chudým a nemocným. Lidé přinášeli dary do kostelů, rozdávali jídlo a starali se o ty, kteří potřebovali pomoc. Což se dochovalo i do dnešních dnů. Některé církevní organizace pořádají charitativní akce, při nichž pomáhají lidem v nouzi nebo podporují místní komunity.
Zdroje: Církevní rok a lidové obyčeje (Vlastimil Vondruška), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský)
Jaké budou Velikonoce podle výkladu karet?