Lékař poradil, jak pečovat o zuby: Čištění minimálně deset minut a pasta není nutná
Hlídáte si, abyste si čistili zuby zhruba dvě minuty, jak bývá často doporučováno? Pak vás možná překvapí, že to vůbec nemusí stačit. Lékař David Urie v našem podcastu vysvětlil, na čem při péči o zuby opravdu záleží, proč není nutné používat pastu a jestli za kazivost zubů může genetika.
Nejčastější problémy, které zubaři řeší, souvisí s kazivostí zubů. „Zubní kaz a zánět dásní jsou nejčastějšími onemocněními, která v ústech vznikají. Poslední informace, kterou jsem našel, je z roku 2016 a WHO zde udává, že zubním kazem stálých zubů trpí dvě a půl miliardy lidí. Sezónní chřipku má asi jen miliarda lidí. Takže kdybychom to srovnávali, tak zubní kaz je častější než chřipka,“ vysvětlil lékař David Urie v našem podcastu ON TOPIC.
Zatímco chřipka se dá vyléčit, jakmile je v zubu laicky řečeno „díra“, jde o nevratnou změnu. Musí dojít na tolik lidmi nenáviděné vrtání a zalepení zubu výplní. Jediným řešením je prevence, tedy správná péče o zuby. Jak je tedy nejlépe čistit?
Čištění bez pasty a minimálně 10 minut
Podle lékaře je pasta vhodná k deodoraci úst, ale pro samotné čištění zubů není vždy nutné ji použít. „Pasta byla dříve brána jako médium, kterým se na zuby dostávají fluoridy, které jsou do jisté míry schopné opravovat začínající defekt ze zubního kazu. Ale ono to není tak, že si občas vyčistíte zuby pastou a ta vám všechny defekty zalepí. Je tam vždy určitá hranice, kdy už žádný přísun fluoridů z pasty poškození nevyléčí,“ vysvětlil, proč byla dříve zubním pastám přisuzována velká důležitost.
Přečtěte si také: Chcete zkusit keto dietu? Není problém, ale snížit sacharidy nestačí, říká odborník
„Pasta také obsahuje abraziva, která by měla pomáhat k odstranění zubního plaku. Ale ono to má jednu nevýhodu. Když používáte pastu, tak musíte být u umyvadla, abyste tu pěnu mohli vyplivovat. Tím pádem se snažíte čas, který tam trávíte, minimalizovat. A čištění zubů není o kvantitě, ale o kvalitě,“ poradil David Urie, který raději doporučuje oželit pastu a dát si na čištění více času.
„Já tady nechci házet čísla, protože pak si to lidé zapamatují a říkají: ‚On tvrdil, že minimum je 10 minut…‘ ale podle toho, jak je člověk zručný, tak se doba čištění, aby byly zuby hladké od povlaku, bude pohybovat mezi 10 až 15 minutami. A představte si, že jste 15 minut v koupelně,“ řekl lékař a dodal, že stačí navlhčený kartáček, případně na zubech nejprve napěnit trochu pasty a tu vyplivnout, abyste mohli v čištění pokračovat třeba při sledování televize. „Můžete čistit elektrickým kartáčkem, klasickým nebo jednosvazkovým, nejdůležitější je, aby vám ho pomohl odborník vybrat a naučil vás, jak s ním pracovat.“
Zásadní je čistit mezi zuby. Mezi zuby vzniká řádově 85–90 % nejčastějších obtíží. Proto je to první místo, kde by člověk měl domácí péči dělat
Může za kazivost zubů genetika?
V rozhovoru David Urie také řekl, že genetika za naše „špatné zuby“ nemůže. „Genetika, co se týká zubního kazu a zánětu dásní, hraje určitou roli, ale nehraje takovou roli, aby se proti tomu nedalo nic dělat. U dospělých i dětí je to v první řadě ne úplně dostatečná informovanost, v druhé řadě si zkrátka hodně lidí myslí, že se o ty zuby stará dobře, ale není tomu tak. Proto by se měli pravidelně vídat se zubním lékařem nebo hygienistkou, kteří by jim to měli vysvětlit a kontrolovat.“
Pokud budete mít systém čištění zubů dobře nastaven, tak i když budete mít geneticky dané vyšší riziko kazivosti zubů, tak budete mít problémy minimální, anebo je nebudete mít vůbec.
S dětmi na kontrolu hned s prvním zubem
A kdy jít na první kontrolu u zubaře s dětmi? „S prvním zubem. S prvním prořezaným zubem, což je asi mezi 6. až 10. měsícem věku,“ uvedl David Urie a dodal, že to lidé bohužel ne vždycky dělají. „Ta informovanost bohužel trošku pokulhává. Jeden můj kolega měl třeba na křesle šestnáctiletou slečnu, pro kterou to byla první návštěva u zubaře.“
I v tak nízkém věku je však vhodné, aby se rodiče naučili dětem zuby, případně i ten jeden první zub, čistit. „Už ten první zub je potřeba dočišťovat, což není nějaká složitá věc, ale jde o návyk. Plus je důležité vysvětlit, jak by to mělo být se stravovacími návyky – tedy po vyčištění už nekonzumovat sladké a podobně.“
David Urie v sedmém dílu našeho podcastu ON TOPIC také prozradil, proč stále více lidí trápí obrušování zubů, čím zubům a dásním nejvíce škodíme nebo jestli je potřeba jít na výměnu amalgámových plomb. Pusťte si celý rozhovor v úvodu článku, najdete ho také v podcastových aplikacích a na YouTube.
Autor článku
Marie Makovská
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
