Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Sůl nad zlato? Ani náhodou! Čím škodí a čím ji nahradíte?

Spotřeba soli v Česku je až alarmující. Za rok jí každý sníme šest kilo, tedy až třikrát víc, než doporučují lékaři. A výsledek? Vysoký krevní tlak, nemoci srdce, ledvinové kameny, astma. Co se s tím dá dělat?
Vydáno: 03.02.2019
Sůl nad zlato? Ani náhodou! Čím škodí a čím ji nahradíte?
Autor: iStock Sůl nad zlato? Ani náhodou! Čím škodí a čím ji nahradíte?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Strava v rozvinutých zemích obsahuje až nesmyslně vysoké množství soli. Češi snědí 13–14 gramů soli denně, přitom u dospělých se doporučuje jen maximálně 5 gramů za den a u dětí ještě méně. U batolat ve věku 18 až 36 měsíců se doporučená denní dávka soli překračuje dokonce o 320 procent!

Co s námi dělá?

Při jejím dlouhodobém zvýšeném příjmu se zvyšuje krevní tlak, srdce je přetížené a dochází k jeho poškození. Sůl navíc zadržuje vodu, takže se zvýší její objem v organismu a tím se nadměrně zatěžují ledviny. Ty jsou poškozovány také zvýšeným tlakem a tím, že musí trvale vylučovat více sodíku. I některé bolesti hlavy mají souvislost s přemírou soli. Dále si jídelníčkem bohatým na sůl zaděláváme na kardiovaskulární onemocnění, například infarkt či mozkovou mrtvici, osteoporózu, rakovinu žaludku, ledvinové kameny, astma, otoky či obezitu.

Dejte soli sbohem

Omezit příjem soli přitom není nic extra těžkého. A to není řeč jen o tom, že si přestaneme jídlo na talíři dosolovat, to je pochopitelně ten úplně první krok. Co dál můžete udělat?

  • Vařte doma, budete tak přesně vědět, kolik soli do jídla dáváte. 
  • Nenechte se zlákat kuchaři v televizi k vyššímu solení, většinou to není vůbec potřeba. Místo soli sáhněte po česneku, cibuli, bylinkách, zázvoru, houbách nebo semínkách.
  • Mějte se na pozoru u gulášových kostek, masoxu, bujonů, kořenících směsí, ochucovadel či omáček. Stejně tak se vyvarujte solených oříšků, tyčinek nebo chipsů.
  • Čtěte etikety, srovnávejte výrobky mezi sebou. Výrobci zpravidla uvádějí množství sodíku v gramech. Kolik je to ale soli? Údaj o sodíku vynásobte 2,5krát a zjistíte, kolik gramů soli výrobek obsahuje. 
  • Kupujte pečivo bez krystalků soli na povrchu. Čím větší krystal, tím déle trvá, než se v ústech rozpustí, často ho dřív spolkneme a nemáme tak odpovídající pocit slanosti. 
  • Při vaření rýže a těstovin minimalizujte sůl, nahraďte ji kořením. 
  • Nejezte nudlové polévky asijského typu. Obsahují až 60 procent doporučené denní dávky soli. 
  • Před snídaňovými cereáliemi upřednostňujte vločky, například s ořechy nebo sušeným ovocem.

A pořád to není všechno, co pro sebe můžete udělat. Jezte více čerstvé zeleniny, snížíte tím příjem soli a zároveň zvýrazníte chuť pokrmu. Dejte ale pozor na nakládanou zeleninu nebo olivy, tam už soli najdete hodně. Stejně tak si dejte pozor na některé sýry (balkánský, syrečky, korbáčiky, hermelín, niva, tavené), a uzeniny. Takovou paštiku si můžete vyrobit sami doma a určitě si na ní pochutnáte víc než na kupované.

A co bylinky?

Specifickou chuť dodáte pokrmům bylinkami. K čemu se která hodí?

Pažitka výborně dochutí různé pomazánky nebo saláty, jídlu dodá vůni a svou zelenou barvou i lákavý vzhled.

Bazalka se hodí skoro ke každému jídlu, téměř spřízněná je ale s rajčaty. Použít ji můžete do omáček, na špagety, k rybám, do vaječných pokrmů i do salátů. Nikdy ji nevařte (jinak zhořkne). I když… Odvar z nati se doporučuje pít při onemocnění ledvin.

Petrželka se hodí do polévek, salátů, k vaječným a rybím pokrmům i jako ozdoba ve studené kuchyni.

Rozmarýn kuchaři doporučují k masu, ke kuřatům, do rajčatové omáčky, ke gratinovaným bramborám a ke grilovaným jídlům.

Kopr se hodí nejen na koprovku, používá se i do jiných omáček, při nakládání okurek, do studených polévek, na ryby nebo do omelet.

Oregano má výraznější chuť než majoránka, které se podobá, a je nepostradatelné v italské a francouzské kuchyni. Je základní chutí pizzy.

Řeřichu přidejte do majonéz, salátů nebo tvarohových pomazánek, můžete s ní i zdobit pokrmy. Vyplatí se to, má totiž vysoký obsah vitaminů, podporuje metabolismus a tvorbu červených krvinek.

Libeček je velmi aromatický, skvěle dochutí polévky, brambory, saláty, mleté, skopové i vepřové maso. Používejte ho ale jen v malých dávkách.

Koriandr má specifickou intenzivní chuť a vůni, neobejde se bez něj asijská kuchyně. Listy i semena tvoří základ v kari, často ho najdete také v polévkách, zeleninových pokrmech nebo čatní.

-jk-

Článek je zařazen v: sůl, vysoký krevní tlak, astma, ledviny, bylinky
Reklama