Vyvracíme mýty o zdraví: Chronická obstrukční plicní nemoc straší (nejen) kuřáky

I když je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) velmi závažná a poškozuje dolní cesty dýchací, spousta lidí její příznaky dlouho přičítá únavě, smogu, nachlazení. K lékaři zamíří, až když je nemoc začne silně obtěžovat, hlavně dušností, zadýcháváním bez větší námahy.

Mýtus č. 1 – jde o druh astmatického onemocnění

Vůbec! Mají podobné příznaky, chronický, někdy až štěkavý kašel, sípání, poruchy až zástavy dechu, ale u astma jde o alergický zánět průduškové sliznice, nejčastěji po kontaktu s prachem, pyly, zvířecí srstí, při vdechování velmi chladného vzduchu, nadměrné fyzické námaze. Navíc se u něj první obtíže začnou obvykle projevovat už v dětství či mládí. Na jeho rozvoji se podílí dědičnost. Naproti tomu CHOPN bývá obvykle diagnostikována až ve věku od 30 do 40 let a pak v seniorském věku. Je fakt, že obě nemoci mohou probíhat souběžně a také se to až ve 40 % případů stává, to ovšem na věci, že jde odlišné choroby, nic nemění. Navíc s různými vyhlídkami. U astma se může stav zlepšit a už se nezhoršuje, u CHOPN platí opak, léčba je téměř vždy dlouhodobá a celoživotní.

Mýtus č. 2 – CHOPN je nemoc kuřáků cigaret

Ne. Stejně tak se týká i těch, kdo holdují doutníkům či dýmkám, zvlášť vodním. O těch se zcela nesmyslně traduje, že tím, jak dým prochází přes vodu, jsou bezpečnější, jenže naopak škodí mnohem víc! CHOPN je i velmi častou nemocí z povolání, nejvíc jsou ohroženi ti, co v práci vdechují škodlivé a toxické chemické látky (zejména plyny), prachové součásti, horníci, skláři, pracovníci v cihelnách, kamenolomech apod. I zde může mít svou roli genetická predispozice, nedostatek jednoho z proteinů tvořených v játrech (α1-antitrypsinu) nebo opakované infekce dýchacích cest. Zcela zásadním předpokladem léčby je celoživotní nekuřáctví a vyhýbání se lokalitám s výrazně zhoršenou kvalitou ovzduší (u nás např. Mostecko, Ústecko, Ostravsko) a výše zmíněným zaměstnáním.

VÍTE, CO DĚLAJÍ CIGARETY S ŽENSKÝM TĚLEM?

Mýtus č. 3 – CHOPN je vzácná a léčitelná nemoc

Obojí vedle. Chronická obstrukční plicní nemoc rozhodně není ojedinělá. V USA jde dokonce o čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí po srdečních chorobách, rakovině a mozkové mrtvici. V ČR s ní žije kolem 800 tisíc lidí, diagnostikována a léčena je ovšem pouze čtvrtina. Celosvětově se odhaduje počet pacientů na více než 600 milionů. Problém je, že dokud neexpanduje, spousta lidí o ní neví. Stavy při ní jsou spíš obtěžující, ale ne tak bolestivé, aby je začali akutně řešit. Navíc v pozdějším věku mnoho nemocných přičítá své problémy stárnutí. Platí ovšem to samé jako u jakékoli jiné choroby – čím dřív se začne léčit, tím má mírnější průběh a lepší vyhlídky na vyléčení, a čím víc se zanedbá, tím víc se zhoršuje…

Mýtus č. 4 – režimová opatření nemají na léčbu vliv

V tomto případě ano! Důležité jsou i maličkosti, třeba spaní ve zvýšené poloze nebo s více polštáři pod hlavou, zlepší se tím odstraňování hlenu z plic. Účinná je dechová rehabilitace, kdy se lze jednoduše naučit správně používat dýchací svaly – bránici, břišní stěnu. Pomáhá pobyt u moře, ovšem jen dlouhý, několikaměsíční. Hitem posledních desetiletích se stalo přebývání v podzemních jeskyních, kde je vhodné klima (ne solných, ty nemají u této choroby vůbec žádný význam). Vítaná je rehabilitační hra na jakýkoli dechový hudební nástroj, učí správně dýchat – známá je flétnová škola profesora Žilky. Pomáhá chůze v přírodě, kdo bydlí ve městě, může navštěvovat fitcentra, kde je množství rotopedů a dalších „běhátek". Posilování svalové hmoty nevadí, ale nesmí se přehánět, přednost má vždy dostat lehčí aerobní aktivita, ideální délka je tak hodina. Každý si může zvolit tempo, jen ne moc vysoké, aby nedošlo k zadýchávání. Takový pohyb by pak byl kontraproduktivní. Spolehlivý indikátor je, když si cvičící u toho občas prozpěvuje, podle toho pozná, zda je frekvence cvičení správná a navíc při ní dochází i ke spalování tuku. Obezita nemoc zhoršuje, jako ostatně každou.

Mýtus č. 5 – CHOPN má vždy zhoršující tendence

Ne. Pokud se zachytí včas, to znamená u první, lehké formy a pacient přestane kouřit, případně se pohybovat v rizikovém prostředí, začne s pravidelným pohybem, nemusí cítit dokonce žádné komplikace! Je znám případ, kdy byla CHOPN diagnostikována u třicetiletého muže (k tomu se používá vyšetření zvané spirometrie, které měří sílu výdechu a intenzitu nádechu). Ten hned změnil životní styl, začal pravidelně každý den cvičit, hlídal si životosprávu, v zimě se bránil očkováním proti chřipce a pneumokoku, které pochopitelně onemocnění výrazně zhoršují. Po pětadvaceti letech se jeho stav nejen nezhoršil, naopak má lepší výsledky než kdysi! Tento „zázrak" ale platí jen u nejlehčí formy a u jedinců s pevnou vůlí a silnou fyzickou kondicí.

Mýtus č. 6 – CHOPN se nedá nijak předejít

Dá. I když je z části genetická, neznamená automaticky, že jí onemocní každý, kdo má genetické dispozice. Pokud o ní ví a chová se podle toho, například je celoživotní nekuřák, je silná pravděpodobnost, že se nemoci zcela vyhne. Logicky musí eliminovat i další rizikové faktory, kromě výše vyjmenovaných povolání i vlivy, které negativně zasahují dýchací cesty, jako je chřipka a pneumokoková nákaza. Jediná cesta u obou je očkování. Na chřipku každoroční, ale u bakterie pneumokoka stačí jednou za život! Viróze se zcela vyhnout nelze, ale určitě nic nezkazí nošení respirátorů na ústech během podzimních a zimních měsíců a vyhýbaní se místům s velkou koncentrací lidí. Doma pomůže krátké, ale intenzivní větrání, zvlhčovače vzduchu. I ve městě se dá v zimě chodit ven, zvlášť o víkendech, kdy není velký provoz, tudíž čistší vzduch, pokud tedy člověk nebydlí v centru města. Zase se ale dá zajet metrem do okrajových čtvrtí s dostatkem zeleně.

7 POTRAVIN, KTERÉ VÁS DOSTANOU Z CHŘIPKY A NACHLAZENÍ

Mýtus č. 7 – cigarety CHOPN způsobí, ale už dál nezhoršují

Bohužel jeden z nejčastějších mýtů! Lze to ilustrovat na smutném příkladu hudebníka, zpěváka a skladatele Zdeňka Rytíře, který i přes varování lékařů vytrvale odmítal přestat kouřit. Kvůli tomu prožil několik posledních let života doma na upraveném lůžku s trvalým připojením na dýchací přístroj. To je typické u nejtěžší, čtvrté formy nemoci. Ve fázi, kdy již ani tato opatření nejsou dostatečná, dochází obvykle k převozu na jednotku intenzivní péče, kde je nasazen přívod kyslíku formou intubace (zavedení trubice přímo do dýchacích cest) nebo tracheostomií (otvor v úrovni klíčních kostí přímo do průdušnice, někdy se označuje jako „slavík“). V tomto stavu je už kritické i obyčejné nachlazení či lehký zánět dýchacích cest.

Mýtus č. 8 – CHOPN poškozuje pouze plíce

Není pravda. Jistě, jsou ohroženy nejvíc, protože zatímco zdraví lidé téměř všechen nadechnutý vzduch vydechnou, pacienti s CHOPN to neodkážou a zbytek zůstává v plicích. I tady ale platí rčení, že v organismu vše souvisí se vším. Nemoc může ovlivnit i další orgány v těle, například činnost srdce, vznik deprese, osteoporózy či cukrovky II. typu. Nemluvě o rozedmě plic či jejich embolii, karcinomu. Pokud ale pacient dbá na rady lékařů, nemusí to tak daleko dojít. U prvních tří forem nemoci se dá žít s menšími či většími přizpůsobeními. Navíc je nyní k dispozici řada účinných léků. Okamžitou úlevu od dušnosti přináší aerosolové inhalační spreje, ty se užívají buď nárazově, při potížích, nebo v podobě udržovací denní dávky.

Jan Janula