Vyvracíme mýty o zdraví: Při jarní únavě vám odpočinek ani hladovka nepomůžou

Že organismus potřebuje po zimě důkladnou regeneraci, je snad jediné, na čem se lékaři a léčitelé shodnou. A to jak kvůli fyzickému, tak i psychickému vyčerpání, zaviněnému nedostatkem slunce, ve městech i čerstvého vzduchu, nebo kolísavými změnami teplot. Otázka je, jak regeneraci vyčerpaného organismu provést co nejúčinněji.

Mýtus č. 1 – na jarní únavu je nejlepší odpočinek

Ne. Je jistě potřebný, ale tělo víceméně odpočívalo celou zimu. Těch, kdo své tělo celoročně zatěžují, jsou aktivní, chodí pravidelně cvičit, je jen hrtska. Vhodné a fyzicky nenáročné jsou procházky v přírodě. I v Praze je mnoho míst, namátkou Prokopské údolí, Krčský les, Divoká Šárka, kam se dá bez problému dojet MHD. Pozitivní účinky chůze městem jen výrazně snižují exhalace, zvlášt v centru. Doporučená doba procházky je hodina, pokud jdete tempem přibližně 4 km za hodinu. To je schopen vyvinout a udržet skoro každý kromě invalidů, nejde o žádnou velkou námahu. Chůze má na jaře větší efekt než běh, i když i ten lze doporučit. Během chůze totiž vnímáme víc věci kolem nás, které ve vyšší rychlosti přehlédneme. Na jaře se probouzejí stromy, keře, rostliny začínají vypouštět výhonky, pestrá paleta barev působí blahodárně na naši mysl, často aniž si to uvědomujeme.

Mýtus č. 2 – k depresím není na jaře žádný důvod

Rozhodně je. Na jaře je všude na světě nejvíc sebevražd. To není zcela jistě náhoda. Podle mnohých psychiatrů právě to, že rostou květiny, začíná „nový život“, lidé se cítí víc šťastní, kdekdo se objímá, líbá, navozuje depresivní pocity, zvlášť u těch, co jsou opuštění, samotní, nemají žádné koníčky. Ti pak mají pocit, že svět jde dál, jen oni ne, namlouvají si, že nic nestojí za námahu, nikdo je nemá rád, nestojí o ně. Svou situaci objektivně vnímají mnohem hůř, než jaká ve skutečnosti je, neumí se pozitivně motivovat. Zima jim naopak tolik nevadí. Těch, kdo ji mají rádi, je totiž málo, spíš si každý druhý stěžuje, jak je venku nevlídně, jak je mu protivné, že se brzy stmívá, prší. A to přehaně citlivé jedince paradoxně posílí. Mají pocit, že nejsou sami, koho trápí špatná nálada. Počasí hraje v našem životě mnohem větší roli, než si myslíme.

4 ODBORNÍCI RADÍ, JAK EFEKTIVNĚ BOJOVAT S JARNÍ ÚNAVOU

Mýtus č. 3 – na jaře je vhodný přechod na vegetariánskou stravu

Absolutně ne. Zvýšit na maximum přísun ovoce a zeleniny jistě ano, v tomto období je velice důležité dostat do těla vitamíny, které obsahují. Jsou vždy silnější v potravinách než pilulkách a mnohem levnější. Navíc přechod na vegetariánský režim vyžaduje delší přípravu. Je nutné si ho také vnitřně odsouhlasit, aby na něj bylo připravené nejen tělo, ale i mysl. Pokud bychom s ním začali ze dne na den, ublíží nám to. Náhle si odpírat jídla, na která jsme byli léta – nebo spíš i desetiletí – zvyklí, nahlodá psychiku. I pro tělo jde o obrovskou zátěž. A to je po zimě oslabené, stejně jako celý imunitní sytém. Náhlé vynechání masa, které je, i když si to vegetariáni nemyslí, bezesporu zdrojem síly, se projeví na jaře kontraproduktivně. Takže by se rozhodně mělo počkat do léta, i kvůli mnohem pestřejší nabídce čerstvých plodů.

Mýtus č. 4 – jarní únavu zažene půst

Opět ne. Krátkodobé, denní, maximálně dvoudenní vynechání jídla může být zdraví prospěšné, protože se v těle usazují škodliviny z ovzduší, i když záleží na tom, kde a jak žijeme. Jde o individuální záležitost. Ale opět je třeba počkat a dát nejprve tělu šanci, aby samo vyloučilo špatné a cizorodé látky, co se v něm nahromadily. Poté se dá realizovat. Není ale úplně nejlepší nápad pít jenom vodu. Ta by sice měla tvořit nezbytný základ, protože účinně pročistí zažívací soustavu, na druhou stranu nedá tělu vitalitu a může se stát, že půst nevydržíme. To je špatné, způsobí to pocit selhání, ztrátu sebedůvěry. Půst neznamená hladovění, je určen především k tomu, aby se žaludek i střeva nemusely potýkat s trávením rozkousané potravy. Takže se hodí třeba kefír těm, kterým nevadí mléčné výrobky. Ničemu neuškodí čistý kuřecí, případně zeleninový vývar. Výborné jsou šťávy, např. z červené řepy, zelí, nebo i voda slitá den předtím z vařených brambor, do které se přidá nastrouhaná mrkev a celer. Dále opravdu kvalitní džusy, například z lisované mrkve, jablek, ananasu. Po ránu je osvědčený recept vypít vlažnou vodu s citronem, a to celoročně. Skvěle nastartuje spánkem dehydratovaný organismus. Při půstu je třeba mít také na mysli, že jeho účelem není utrpení, pokud se nedrží z náboženských důvodů.

Mýtus č. 5 – jarní únava je vážná nemoc

Ne. Z medicínského hlediska nejde o vůbec žádnou nemoc! Pouze stav projevující se malátností a vyčerpáním. Tradičně se objevuje přibližně od poloviny března do poloviny dubna, někdy i déle. Trvá různě dlouhou dobu. Jedním z důvodů mohou být každoroční alergie, které způsobují problémy s koncentrací, ztrátu energie, poruchy spánku. Pokud nemají dramatický průběh (silnou rýmu, kašel, zhoršené dýchání), ale projeví se jen drobnějšími obtížemi, nad kterými člověk mávne rukou, nemusí si jich být člověk ani vědom. Důležitou roli má v tomto ročním období „hormon dobré nálady“– serotonin. Jak se začíná prodlužovat den, tělo produkuje i víc dalších hormonů, které jsou potřebné, testosteronu a estrogenu. Jsou velmi účinným pomocníkem pro zvládnutí následků zimních nemocí, zejména virových. Ty snižují jak imunitní systém, tak energetické rezervy organismu.

Mýtus č. 6 – jarní únavu zažene víno

Hloupost. Spíš uškodí. O červeném víně se sice traduje, že je organismu prospěšné, ale stoprocentně to dokázané není. Naopak je jisté, že alkohol krátkodobě pomůže, ale o to víc tělo po vyprchání vyčerpá. Právě na jaře to není dobrý nápad. Vhodné je ovšem bylinné víno z osvědčeného zdroje. V obchodech se totiž nesežene a koupit ho od někoho neznámého je sázka do loterie, může v něm být prakticky cokoli. Výtečné je pampeliškové, výrazně přispívá ke správné funkci látkové výměny, nastartuje trávicí orgány, sekreci trávicích šťáv, žluči, žaludečních kyselin, působí silně močopudně. Obvykle obsahuje jen vinařské kvasinky, takže nejde o víno jako takové. Pít by se mělo před jídlem, v dávce 50 až 100 mililitrů. Dá se připravit i doma, receptů je dost. Další, které se hodí, je šalvějové. To už víno obsahuje, je jeho základem. V něm se nechá macerovat hrst natě šalvěje (na půl litru vína). Poté se přidá lžíce medu a přecedí se. Stačí polévková lžíce po jídle a budeme se hned cítit lépe. Raději ne víc.

Mýtus č. 7 – jarní detoxikace pomůže

Ukazuje se čím dál víc, že tyto houfně propagované programy jsou spíš marketinkový trik, význam pro tělo je úmyslně silně přeceňovaný. I proto, že trvají příliš krátce, obvykle týden, takže změny zaběhlého režimu na „zdravý“ bývají rychlé, až násilné. Navíc většina lidí se po skončení automaticky vrací k nezdravým návykům, takže jsou v tomto směru spíš kontrapoduktivní. Výjimkou jsou ty založené na znalostech východní medicíny, například ajurvédské pobyty. Trvají mnohem déle než ostatní, jsou zaměřené spíš na relaxaci, wellness. Součástí je bylinná sauna, nenáročné, ale účinné cvičení, denní série různých masáží včetně hlavy. Pokud jde o ni, tam se používá i unikátní, pět tisíc stará metoda širodhara. Při ní se zakryjí navhčenou gázou oči a na čelo se nechá stékat ze zvláštní nádoby příjemně teplý sezamový olej, doplněný o léčivé byliny ájurvédského původu. Masér s ní pohybuje, díky tomu pramínek mění směr, od počátků vlasů až po obočí. Tělo se zbavuje toxinů a vrací do přirozené rovnováhy. Další procedura, nasja, zase vychází z toho,že podle ájurvédy životní energie do těla vstupuje právě přes nos! Do dírek se tak kapátkem aplikuje malé množství bylinného oleje a poté vdechuje slabý kouř z jáhel. Tato detoxikace je svou komplexností opravdu účinná.

Mýtus č. 8 – jarní únava není častý jev

Je. Podle odhadů jí na světě trpí v nějaké formě tři čtvrtiny populace. Musí se ovšem přiznat, že u většiny jde jen o přechodný stav, během týdne či dvou únava sama odezní. Záleží na každém, jak se s ní popere, logicky psychicky i fyzicky slabší jedinci ji prožívají mnohem hůř. Pokud trvá déle, mohlo by jít o vážnější problém, např. chronickou poruchu imunity. Pak je nezbytné kontaktovat lékaře, který nařídí příslušné testy a vyšetření. Je to ale spíš vzácné. Zdravotní problémy sice mohou vznikat zdánlivě náhle, ale když si je pak člověk rozebere, zjistí, že to tak není, že je cítil už dřív, jen v mírnější formě, takže jim nepřikládal důležitost. Lékaři jsou pro dodržování pravidla tří dnů. Do té doby, nejpozději pak do týdne, drobné obtíže samy vymizí. Pokud ne, jde o počátek vážnějších potíží a je třeba zajít do ordinace. Jarní únava může být i předzvěstí diabetu. Není tedy radno ji podceňovat, ale ani přeceňovat.

Jan Janula