České děti nebývale ztloustly. Rodiče odmítají spolupráci s lékařem, raději jdou jinam

Do covidové pandemie to nějak šlo, pak se to začalo prudce zhoršovat. Tak hodnotí odborníci výskyt nadváhy a obezity mezi českými dětmi a dospívajícími.

„Ve věkové skupině od 13 do 17 let stoupl od roku 1996 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 procent," uvádí příklad ředitelka Státního zdravotního ústavu lékařka Barbora Macková. Jinými slovy, pokud mělo nadváhu před čtvrtstoletím deset teenagerů ze sta, teď už jich je plná čtvrtina. Část z nich je navíc více či méně obézních. V mladší věkové kategorii je to podobné, i když tam se ještě tolik neprojevuje vliv vrstevníků a toho, že si děti za kapesné kupují fast food a podobně. Roli nehraje jen jídlo, ale i fakt, že se mladí lidé čím dál méně hýbou.

Podle lékařky je dost pravděpodobné, že z těchto dětí budou za pár let dospělí, kteří se budou kvůli své váze potýkat s některou ze závažných zdravotních komplikací. Patří sem potíže s oběhem a srdcem včetně infarktu či mrtvice, stejně jako zvýšené riziko vzniku cukrovky nebo rakoviny, o potížích s klouby nemluvě. Obezita navíc může rozjet hormonální a psychické potíže.

12 let, 30 kilo navíc

„Pokud má dítě ve dvanácti letech nadváhu třicet kilo, reálně se vystavuje riziku vysokého krevního tlaku, nezdravé hladiny cholesterolu nebo diabetu 2. typu. A bohužel není výjimkou, že už dospívající na tyto choroby užívají léky. Při takové zátěži také trpí klouby a celkové držení těla, které se stále ještě vyvíjí," vysvětluje Kateřina Bednaříková, vedoucí lékařka Dětské léčebny Křetín, která se zaměřuje právě na léčbu obezity.

Podle ní se situace jen a jen zhoršuje. „Dětí s obezitou neustále přibývá a my stále častěji bojujeme s tím, jak to vysvětlit jejich rodičům, kteří na ně mají největší vliv,“ říká pediatrička Bednaříková. Je přitom často velmi těžké dosáhnout nějaké změny ve prospěch dítěte. I když se lékaři snaží a doporučují například úpravu jídelníčku, většina rodičů je podle obezitoložky Bednaříkové vůči těmto varováním hluchá. Často proto, že mají často také problémy s váhou. A než by poslouchali výtky, raději změní lékaře.

Přečtěte si také: Víte, co kupujete? Hnědý rohlík nemusí být celozrnný a kostka tuku není vždy máslo

Jelikož na preventivní prohlídky chodí děti po dvou letech, stane se, že se promešká šance, kdy by ještě šlo nadváhu zvrátit. „A na prohlídku v patnácti dítě přijde v takovém stavu, že je kandidátem na podvázání žaludku, protože rodina jednoduše nedokáže zavést účinná režimová opatření,“ popisuje lékařka Bednaříková.

Proč jsou obézní?

To, že obézních dětí je rok od roku víc, potvrdil také Jan Boženský, primář dětského oddělení nemocnice v Ostravě-Vítkovicích, který je zároveň předsedou obezitologické sekce České pediatrické společnosti.

Studie praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021 ukázala, že v Česku je přes 16 procent dětí s obezitou, nadváhou pak trpí bezmála čtvrtina dětí. V roce 2016 se přitom obezita týkala desetiny dětí. „Přestože nemáme aktuálnější data, nemyslím si, že by nárůst obezity u dětí v posledních dvou letech zpomalil, spíše naopak. To je velký problém, protože neplatí, že by děti v pubertě z tloušťky ‚vyrostly‘. Kdo je obézní v dětství, většinou zůstává i v dospělosti,“ říká lékař Jan Boženský.

Vysvětlení? Zásadní je fakt, že děti mají stále méně pohybu. Velkou roli hraje genetika, ale trochu nepřímo - zjednodušeně řečeno se dá říct, že se nedědí obezita jako taková, ale úspornější metabolismus, takže při dobré životosprávě dospělý ani dítě obézní být nemusí. Podle odborníků ke kilům navíc přispívá rovněž to, že děti a dospívající jedí nepravidelně a na jídlo se nesoustředí, protože zároveň koukají do mobilu či třeba hrají hry na počítači, mnohé také zajídají nudu.

Primář Boženský coby největší hříchy dětského stravování zmiňuje sladké limonády, energetické nápoje a fast food. A pro zajímavost přepočítává vydatnost některých z nich na rohlíky. „Dva litry kolového nápoje nebo jablečného džusu mají energii kolem 3600 kJ, to je asi devět rohlíků. Dva litry fanty nebo mirindy mají energii kolem  4400 kJ, tedy asi 11 rohlíků," přirovnává. Děti přitom tyto nápoje pijí často navíc, kromě jídla, které průběžně jedí. Některé nápoje navíc obsahují fruktózo-glukózový sirup, který přímo přispívá ke zvýšenému ukládání tuku v těle.

Kolik pohybu potřebují?

• Děti a dospívající ve věku 5–17 let by se měli věnovat pohybové aktivitě alespoň 60 minut denně
• Mělo by jít o pohyb střední a vyšší intenzity
• Ten zahrnuje jak procházky svižnějším tempem a jízdu na kole, tak třeba také náročnější domácí práce
• Vhodný je také běh, plavání a další sporty

Přečtěte si také: Máte vysoký cholesterol? Tuky nevyřazujte, ty zdravé k jeho snížení pomohou

Hůře jsou na tom děti z chudších rodin

Neplatí to samozřejmě plošně, ale větší potíže s váhou mají děti z rodin, které na tom nejsou finančně nejlépe. Mísí se tu vlastně dva důvody. Tím prvním je, že rodiny se snaží nakupovat  za co nejméně peněz, což v případě jídla často znamená nekvalitní suroviny plné tuků - typicky třeba levný salám místo libové šunky. A ten druhý souvisí s pohybem a volným časem.

„Děti z horších poměrů se hýbou méně než jejich lépe situovaní vrstevníci. Dítě, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ty z bohatších poměrů a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy," vyčísluje vedoucí Centra podpory veřejného zdraví lékařka Marie Nejedlá. Sportovní kroužky jsou drahé, výlety také.

Jak se léčí dětská obezita

Jednou z možností, jak pomoci dívkám a chlapcům bojovat s kily navíc, jsou kurzy - zkušenost odborníků ale ukazuje, že nemá smysl pořádat je pouze pro děti, protože nemohou být úspěšní bez podpory rodičů a ještě lépe, jejich přímé účasti. Proto například sdružení STOB pořádá kurzy tak, aby rodiče dostali stejné informace jako děti, pomohli jim poznatky uvádět do praxe a ideálně se podle nich začali řídit také.

Diabetolog Martin Haluzík o léku proti obezitě:

Jinou možností je ozdravný pobyt v léčebně. „Dětem ukážeme, jak by se měly stravovat, tedy pravidelně a vícekrát denně, a také jim představíme základy zdravé výživy. Léčebna předvede i možnosti pohybu. Ukážeme dětem, že to není jen o monotónním cvičení nebo chození na procházky, ale že si mohou pohyb zpříjemnit například hledáním kešek nebo jízdou na koloběžce,“ popisuje pediatrička Kateřina Bednaříková.

Podle ní se v léčebnách osvědčuje používání aplikací, které hlídají pohyb a počítají spálené kalorie, děti to motivuje a zároveň jim to pomáhá dodržet pro ně nový režim. Během čtyřtýdenního pobytu obvykle zhubnou pět až sedm kilo - to je dobrý základ, na který pak mohou doma navázat. K tomu ale nezbytně potřebují pomoc rodičů a občasnou konzultaci s lékařem.

Zdroje: Szu.cz, www.ipvz.cz