Šťastně spolu doma? Kvůli pandemii koronaviru hrozí, že se bude násilí v rodinách zvyšovat
Šťastně spolu doma? Kvůli pandemii koronaviru hrozí, že se bude násilí v rodinách ještě zvyšovat Zdroj: iStock
Násilí v rodinách je bohužel stále přítomným fenoménem v českých domácnostech a již tak složitou situaci ještě mohou zkomplikovat opatření vyhlášovaná v důsledku epidemiologické situace.
Některé zdroje uvádějí, že násilím v blízkých vztazích může být ohroženo každé desáté dítě v ČR, závažnou formou domácího násilí podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí trpí okolo 2200 dětí ročně (zde hovoříme pouze o dětech, které jsou již v evidenci orgánů sociálně-právní ochrany dětí). Již tak složitou situaci v rodinách mohla zkomplikovat také mimořádná opatření vyhlášená v důsledku epidemiologické situace na jaře 2020. V té době organizace poskytující pomoc obětem zaznamenaly nárůst kontaktů s oběťmi téměř o 50 %. Ke zvýšení počtu případů hlášených policii a intervenčním centrům ale nedošlo. O příčinách takto odlišných informací můžeme nyní pouze spekulovat. Vzhledem k tomu, že pomoc těmto dětem a rodinám není v ČR systémově řešena, mnohdy trvá dlouhé měsíce nebo i roky než se těmto dětem, dostane odborné pomoci. Jejich další vývoj bývá touto zkušeností negativně ovlivněn a tento vliv může působit po celý zbytek jejich života.
TRESTAT DĚTI NÁSILÍM NEMÁ SMYSL: PROČ FYZICKÉ TRESTY POUŽÍVAJÍ DVĚ TŘETINY DĚTSKÝCH RODIČŮ?
Negativní dopad koronavirových opatření
Odborníci se shodují, že situace spojená s opatřeními týkající se pandemie koronaviru může mít negativní dopad na vzrůst násilí v rodinách. Dochází k psychickému vyčerpání, pokud přijde karanténa nebo zavření škol, rodinní příslušníci nejsou zvyklí trávit spolu tolik času, není možné setkávat se s dalšími lidmi, je obtížnější zavolat si o pomoc, chybí kontakt s dalšími lidmi. Odborníci mají proto obavu z eskalace násilí v rodinách. Další problém přibližuje Veronika Gawlíková, koordinátorka specializovaného projektu Nechme dětem dětství věnovaného dětským obětem násilí v rodině, který od listopadu zavedlo Centrum sociálních služeb Ostrava, o. p. s. ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové dětem a společností CTP: „Já sama mám velké obavy, jaký bude mít dopad to, že chybí prvotní screening. Děti jsou omezeny ve svých kontaktech, jsou velmi často závislé pouze na svých rodičích a není nikdo, kdo by si ve škole či mimoškolních aktivitách všiml toho, že s dítětem je něco v nepořádku, že se necítí dobře, potřebuje podporu.“ O důležitosti okolí v rozpoznání případů násilí v rodinách hovoří i Terezie Sverdlinová z Nadace Terezy Maxové dětem: „Důležitá pro detekování domácího násilí je i pomoc okolí, které si všimne, že se něco v rodině děje, např. sousedé, nebo učitelé ve škole rozpoznají v chování dítěte projevy násilí v rodině. Nebýt lhostejný je pro řešení této problematiky klíčové. Oběti násilí si často neumí o pomoc říct.“ Právě tyto situace jsou však v době domácího online vyučování nebo nucené karantény omezené, oběti domácího násilí mnohdy nemají kontakt s dalšími lidmi, jsou izolované a zavolat si o pomoc z domova může být obtížné.
„Na konečná stanoviska spojená s nárůstem násilí v době koronaviru si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat. To, co se v rodinách odehrává, bude ještě nějakou chvíli dobíhat. Násilí v rodině je velmi choulostivým tématem, které se dostává na povrch postupně. Násilí přichází plíživě, zpočátku si ohrožené osoby mnohdy nevšimnou, že se začíná něco měnit. Jakmile násilí překročí určitou mez, pak si mnohdy uvědomí, že je něco v nepořádku, ale pak už se zase velmi stydí vyjít s pravdou ven,“ dodává Veronika Gawlíková.
VAROVNÉ SIGNÁLY ANEB JAK POZNAT, ŽE JE PARTNER NÁSILNÍK
Pomoc potřebuje nejen oběť
Násilí mění atmosféru rodiny a vede ke ztrátě pocitu bezpečí a jistoty, jedné ze základních potřeb pro zdravý vývoj dítěte. V některých rodinách je přítomno od počátku, někde se objevuje v krizích, někde začíná být přítomno až v době rozpadu rodiny. Násilí se neprojevuje jen fyzickými útoky, mezi závažné formy násilí patří také násilí psychické, jehož dopady na psychiku dětí jsou srovnatelné a někdy také mnohem závažnější.
„Víme, že rodině umíme efektivně pomoci, avšak s podmínkou, že cílená odborná pomoc se bude dostávat všem členům rodiny zasažené násilím. V rodinách, kde je primárním problémem domácí násilí, je potřeba pomoci dětem, osobám násilím ohroženým, ale i osobám násilí se dopouštějícím. V rodinách, kde se násilí začalo vyskytovat až v období rozvodu, a to zejména tak, že je dítě postaveno do role prostředníka mezi rodiči, je využíváno jako nástroj ublížení druhému rodiči, je potřeba pro efektivní pomoc dítěti pracovat primárně právě s jeho rodiči. V obou těchto případech děti velmi často zažívají pocity viny, je proto velmi důležité, aby odpovědnost za situaci v rodině převzali její dospělí členové a dítě tak mohlo žít opět dětství tak, jak si jej každý z nás představuje,“ přibližuje Veronika Gawlíková.