Na bakteriální infekci už antibiotika možná nedostanete. Lékař: Musíme s nimi šetřit
Bakteriální infekce jsou známé tím, že se léčí antibiotiky. Nečekejte ale, že vám je lékař předepíše automaticky a vždy. Někdy naše tělo nechá, aby se s nemocí popralo samo. Jak se stalo, že jsou antibiotika takovou vzácností a musíme s nimi šetřit?
Užívání antibiotik, když je nepotřebujeme, nebo jejich nadužívání vede k antibiotické rezistenci. Bakterie se stávají na daná antibiotika necitlivá, a to se ukazuje být problémem na evropské úrovni.
Pokud si říkáte, že to pro vás není žádná novinka, možná jste si vybavili známou znělku: „Antibio, antibio, antibiotika, při nesprávném použití sílu ztrácejí...“ Tuto informaci totiž šíří už delší dobu i reklama projektu Prevence antibiotické rezistence od Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
„V České republice zemře na důsledky antibiotické rezistence více lidí než vinou dopravních nehod. S antibiotiky musíme šetřit, jsou vzácná,“ říká MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.
Podle něj se antibiotika nejčastěji nadbytečně používají u respiračních onemocnění. „Většina infekcí dýchacích cest, které se projevují rýmou, kašlem či bolestmi v krku, je vyvolána viry. Antibiotika zde nejsou účinná, protože ta léčí jenom infekce způsobené bakteriemi.“
Nicméně i zkušený lékař může antibiotika předepsat preventivně, aniž by to bylo úplně nutné. „Mezi lékaři a pacienty panují až přehnané obavy z bakteriální superinfekce, tedy komplikací vyvolaných bakteriemi, které však nejsou tak časté a významné, jak jsme si dříve mysleli, a dokonce ani preventivní podání antibiotik jim nezabrání,“ vysvětlil MUDr. Trojánek.
Na hrozbu antibiotické rezistence přitom poukazoval už i Alexander Fleming, který objevil první antibiotikum penicilin. Věděl, že při jeho nadměrném užívání se proti němu bakterie naučí účinně bojovat.
Kdy antibiotika (ne)nasadit
S nasazením antibiotik bychom měli čekat třeba v případě, kdy nevíme, zda je infekce virového či bakteriálního původu. Podle lékaře Trojánka je navíc i řada bakteriálních infekcí „samoúzdravná“.
A co když je nám opravdu zle? „Možné řešení představuje takzvaná odložená preskripce. Pokud je například pátek odpoledne a jako lékaři si nejsme jisti, jak se situace bude dále vyvíjet, můžeme se s pacientem domluvit, že mu vydáme recept, který si ale vyzvedne až v případě, že se jeho stav do určité doby nezlepší, či se naopak zhorší.“
Vstupte s námi do prima+ a užívejte si kvalitní české i zahraniční filmy a seriály
Autor článku
Marie Makovská
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
