Cecilku ze Slunce, seno si Troška zamiloval už na škole. Hned věděl, že ji obsadí
Slunce, seno a pár facek - upoutávka
Neherečka Vlastimila Vlková se proslavila až těsně před důchodem. Do paměti televizích diváků se nejvíce vryla postavou farské hospodyně Cecilky v komediích Zdeňka Trošky Slunce, seno. Od jejího narození v těchto uplynulo 116 let. Jak se dostala k filmování?
Vlastimila Vlková až do 75 let vedla poklidný a prostý život. Byla velmi šetrná, dělala účetní a televizi doma neměla. Když se jednou vracela z práce domů, zastavila se v parku, kde se dala do řeči s kolemjdoucím mužem, kterým byl scenárista Ivan Passer. Svojí mluvou, výrazem a bezprostředností ho natolik zaujala, že jí nabídl roli v připravovaném filmu Intimní osvětlení. Zpočátku si myslela, že si z ní dělá legraci, a přestože ji ujistil, že to myslí vážně, zdráhala se jeho nabídku přijmout. Kývla až poté, co jí sdělil výši honoráře.
Zdeněk Troška si ji zamiloval už na studiích
A protože Vlastimila Vlková před kamerou okamžitě zazářila, nezůstalo pouze u jedné role. Na doporučení se už jako důchodkyně nechala zapsat do komparzního hereckého rejstříku Filmového studia, díky čemuž si přivydělávala k penzi. Byl o ní obrovský zájem a hrála skoro až do své smrti.
Do svých filmů ji následně začali obsazovat i další věhlasní režiséři, jen namátkou Miloš Forman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Zdeněk Podskalský, Petr Schulhoff, František Vláčil, Karel Kachyňa, Jiří Menzel, Juraj Herz, Ludvík Ráža nebo Zdeněk Troška.
Právě posledně jmenovaný jí zajistil věčnou slávu, když jí svěřil roli Cecilky, hospodyně faráře Otíka, v komediích Slunce, seno. Zahrála si ve všech třech dílech. „Do role Cecilky byla pro mě jasnou volbou. Seznámil jsem se s ní ještě na škole, když jsem dělal nějaké cvičení ve druhém ročníku. Našel jsem si ji na hereckém seznamu na Barrandově a obsadil ji do snímku Odejít před svítáním. Tak se mi zalíbila, že když jsem pracoval jako asistent u pana Zdeňka Podskalského a dělal mu obsazení do filmu Křtiny, dali jsme jí roli babičky, co opatruje novorozeně. Potom mně hrála babku v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci a nakonec Cecilku ve Slunce, seno...,“ přiblížil webu Prima Ženy režisér Zdeněk Troška.
Jak si užívala nahou scénu u jezu?
Na Vlkovou má krásné vzpomínky. „Některé jsou nepublikované. Když dožívala v ženských domovech, říkala mi: ‚Zdenečku, já jsem hrozná potvora.‘ Já jí odpověděl, že to není pravda, ale trvala si na svém. ‚Babky se mě ptaly, jestli jsem opravdu do toho mlýnského náhonu spadla po zádech, a já jim řekla: Spadla, holky, spadla, pan režisér si to přál – a co bych pro něj neudělala.‘ Přitom tam místo ní byl kaskadér. Já jí na to řekl: ‚Vlastičko, máte recht, ať mají vztek,‘“ zavzpomínal s úsměvem Zdeněk Troška.
Čtěte také: Zdeněk Troška se v pubertě svěřil rodičům, že je gay. Táta se s tím nikdy nesmířil
Zmíněná scéna, která se odehrála ve třetím pokračování s názvem Slunce, seno, erotika stála za to. „Ukázal jsem jí, jak si to představuji. Najednou kolem sebe uvidí samé pinďoury, ona – svatá, pobožná slečna z fary, která nikdy nic takového neviděla. S hrůzou v očích se měla odtáhnout, chytit se nejbližší zábrany, chlapce po levé ruce, podívat se na jeho ‚jánošíka‘ a omdlít. Kamera, akce a jelo se. Vlastička se chytla nohy, podívala se na obnažené chlapce kolem sebe, k jednomu z nich se přitulila, rozzářila se a řekla nadšeně ááá... Já říkám: ‚Stop! Vlastičko, to nemůžete, to by bylo do jiného filmu.‘ A ona: ‚Počkej, já si to musím pořádně prohlédnout, já už to třicet let neviděla.‘ Měla obrovský smysl pro humor,“ prozradil Zdeněk Troška. Vlastimila Vlková zemřela v roce 2002 ve věku 94 let. Poslední roky dožívala v ženských domovech.