Zdeněk Svěrák natočil dojemný klip: Kradete kufry a cizí území, vzkazuje Koljovi
Herec Zdeněk Svěrák slaví 85. narozeniny (zdroj: CNN Prima NEWS)
Respektovaný herec a scenárista Zdeněk Svěrák se netají tím, že v dětství měl rád Rychlé šípy, jejichž zásadou bylo pomáhat slabším. A o to se snaží i on sám ve chvílích, kdy je to potřeba. Nyní prostřednictvím mnohokrát oceněného filmu Kolja a způsobem sobě vlastním propaguje nové vládní stránky určené všem, kteří chtějí pomoci válkou zmítané Ukrajině.
„Jsme svědky zločinu a jen slepý to nevidí,“ okomentoval pro iDNES.cz aktuální situaci na Ukrajině a ruský vpád Zdeněk Svěrák, kterého s nápadem natočit video oslovilo přímo ministerstvo vnitra.
„Existuje muž jménem Petr Hanousek, který má takové nápady. Měl třeba nápad, abychom během covidu s Jaroslavem Uhlířem zazpívali pro rádia. A on mi zavolal, zda nešlo využít filmu Kolja k povzbuzení lidí, aby otevřeli dveře těm maminkám,“ popsal Svěrák, který vytvořil video spolu se synem Janem. Pro scénu, která obsahuje hlášku s kufry, se prý rozhodli okamžitě. „To tam muselo být.“
Je to pravda! Kradete kufry a cizí území
„Zdravstvuj Kolja, jestli si pamatuješ, tak jsem ti o vás Rusech říkal, že kradete kufry a cizí území. A bohužel je to pravda," říká Zdeněk Svěrák ve videu, které 1. března zveřejnil na svém Facebooku. Filmovému Koljovi v něm vypráví o tom, jak Rusové střílejí na pokojná města a vyhání lidi z domovů. „Teď nám tu stojí za dveřmi takový chlapeček, jako jsi byl ty, přijel dneska ráno z Ukrajiny jenom s maminkou. Copak je tam můžeme nechat?“ ptá se Svěrák. Klip sestavený nejen ze známých filmových scének, ale také z reálných záběrů z ruské invaze na Ukrajinu, už má přes 100 tisíc zhlédnutí a desítky komentářů plných dojetí, v nichž lidé děkují Zdeňku Svěrákovi za laskavost.
Volali nam o vikendu z ministerstva vnitra, jestli bychom nenapsali dopis Koljovi. Tak tady je:
Posted by Zdeněk Svěrák on Tuesday, March 1, 2022
Stránku na podporu Ukrajincům spustilo Ministerstvo vnitra České republiky ve spolupráci s českým Hasičským záchranným sborem a lidé na ní najdou všechny praktické informace, jak mohou pomoci.
Obrovský úspěch, který nikdo nečekal
Film Kolja z roku 1996 režiséra Jana Svěráka, ke kterému jeho otec Zdeněk Svěrák napsal scénář, získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film, Zlatý glóbus, z dvanácti nominací na Českého lva jich proměnil rovnou polovinu a byl uveden ve 40 zemích světa. Česká filmová kritika film v roce 2019 označila za nejlepší snímek posledních 30 let a v kinech ho vidělo přes tři miliony diváků.
Přitom se filmu před jeho uvedením do kin předpovídala jen minimální návštěvnost. Jeho tvůrci se obávali se, že název Kolja v porevolučních časech odradí návštěvníky a že na film s ruskou tematikou nebudou lidé chodit. Příběh ruského chlapce, který se koncem osmdesátých let dostává do Prahy, aby zde žil se samotářským hudebníkem Loukou, ale diváky oslovil a vzal za srdce. Je plný melancholie, ale i velké dávky laskavého svěrákovského humoru, který mají čeští diváci tak rádi. Nikoho z nich tehdy jistě ani nenapadlo, jak se slova o ruském národu stanou po téměř 30 letech aktuální. Hlavní roli stárnoucího donchuána Louky si sám pro sebe napsal Zdeněk Svěrák a postavu ruského chlapce, který mu kvůli fiktivnímu sňatku s ženou, co se snažila získat české občanství, „zůstane na krku“, tvůrci svěřili tehdy šestiletému Andreji Chalimonovi.
I když je to už skoro 26 let, Andrej Chalimon, který žije v Moskvě a věnuje se obchodu se švýcarskými hodinkami, si na natáčení stále pamatuje a rád na něj vzpomíná. „Neztratil své poselství a důležitost ani po tolika letech. Dotýká se mnoha životních situací. Ačkoliv v něm všechno skončí pro každého dobře, v opravdovém životě se tak vždy neděje,“ řekl před rokem v exkluzivním rozhovoru pro Extra.cz.
Zdeněk Svěrák věří v toleranci, trpělivost a slušnost
Přáním nás všech jistě je, aby všechno dopadlo dobře, stejně jako na filmovém plátně. Zdeněk Svěrák pro to má pár jednoduchých rad, které vyslovil už koncem minulého roku ve svém novoročním přání: „Měli bychom myslet na to, co nás učili ve škole, že svoboda nemůže být bezbřehá, že moje svoboda končí tam, kde začíná vaše svoboda, nesmím ji ukrátit. No a k tomu, abychom v takhle pluralitní společnosti mohli žít a mohli si té svobody názorů užívat, tak se musíme naučit třem věcem, ty bych vám přál všem. Je to tolerance, trpělivost a slušnost. Tohle bych přál společnosti naší a sobě přeju, abych mohl ještě nějaký čas provozovat své užitečné a milované řemeslo.“