Vyvracíme mýty o zdraví: Angína, ani ta letní, není banalita!

Angína je sice nepříjemná, ale medicínsky snadno zvládnutelná infekční nemoc. Hrozí v zimě, kdy se jí můžeme od někoho či něčeho nakazit, ale i v parném létě. Tu letní si ovšem způsobujeme sami a bohužel se hodně týká dětí.

Mýtus č.1 – angínu stačí vyležet

Naopak. To platí na chřipku, virózu. Při neléčení může dojít k vytvoření hnisavé dutiny v okolí mandlí, tu je nutné odstranit chirurgicky, hrozí celková infekce – i se smrtícími následky. K dalším možným komplikacím patří revmatická horečka, u které hrozí závažné postižení srdečních chlopní, může jít až o celoživotní problém, selhání některých funkcí ledvin. Říká se, že kdo trpěl častými angínami jako dítě (mají zvětšené mandle, do normální velikosti se zmenší postupně) v dospělosti trpí oslabením kostí a kloubů a je u něj větší riziko výskytu kardiovaskulárních poruch.

Mýtus č.2 – jde o sezónní nemoc

Ne. Zánět mandlí může mít různé původce, i virové, ale většinou ho zaviní bakterie, až v 90 % případů streptokoková. Nákaza zasáhne celé hrdlo. Obvykle útočí v zimě, kdy máme imunitní systém nejzranitelnější, často ji proto zpočátku mylně považujeme za chřipku. To, že se jí nevyhneme ani v parném létě, je dané hlavně teplotním šokem, například přechodem z chladu do vedra v prostorách se špatně seřízenou klimatizací. Ta bývá semeništěm choroboplodných zárodků, které se šíří závratnou rychlostí. Rozdíl mezi teplotou v místnosti a venku má být maximálně 7 stupňů. Další příčinou jsou přechlazené nápoje, hodně ledu v nich, velké množství naráz zkonzumované zmrzliny apod.

Mýtus č.3 – angína se projeví ihned

Ne. Obvykle až 3 až 5 dní po nakažení. Typické příznaky jsou škrábání v krku, později silná bolest v něm, která komplikuje polykání a vede k neschopnosti jíst běžnou stravu, nepříjemné je dokonce pouhé zívání. Madle bývají zvětšené, zarudlé, najdeme na nich žlutý či bílý povlak – i na jazyku. Součástí také bývá horečka s poměrně vysokými teplotami i nad 38°C, nebo naopak zimnice. Nezbytný je klid na lůžku, zvýšený příjem tekutin, kašovitá strava – hlavně v začátcích. Velice výrazně škodí kouření, i pasivní. Tabákový dým totiž silně dráždí krční sliznici. Léčba obvykle trvá týden až deset dní, bezprostředně po jejím skončení bychom se ale měli vyhýbat větší fyzické zátěži, organismus je stále ještě oslabený.

Mýtus č.4 – na angínu stačí běžně dostupné léky

Naopak! Vždycky se musí nasadit antibiotika! Problém je, že některá jsou kvůli letitému předpisování a nadužívání zbytečná, bakterie si proti nim vypěstovaly odolnost, takže se musí někdy změnit. Kupodivu stále velmi dobře zabírá starý dobrý penicilin, pro internisty jde o lék první volby. V případě potřeby se nasazují další přípravky na bolest či snížení teploty, ale ty mají jen podpůrný význam.

Mýtus č.5 – angínu lze snadno diagnostikovat

Ne vždy. Proto se provádí v případě pochybností krevní test na sloučeninu CRP, bílkovinu, která při bakteriální infekci stoupá, a výtěr krku. Ten určí skutečného původce. Zdrojem infekce může být nemocný člověk i ten, co žádné příznaky choroby nepociťuje! Bakterie máme také v těle, agresivní se stanou až ve chvíli, kdy ucítí jeho oslabení, což se stává v období větších klimatických změn, vliv má ale i přepracování, únava a stres.

Mýtus č.6 – na angínu platí studené

Často doporučovanou babskou radu léčit čerta ďáblem v podobě zmrzliny raději neriskujte, může dojít k vytvoření a zapouzdření vředu – abscesového ložiska v mandli. Ale velmi účinná je kryoterapie, založená na krátkém pobytu (2 až 4 minuty) v malé kabině, kde je až minus 130 stupňů! Tuto proceduru snášejí dobře i děti od čtyř let a má prokazatelné výsledky, silný mráz totiž na bakterie a vůbec všechny bacily působí takřka vražedně. Navíc se aktivují lymfocyty, ty „trénují“ imunitní systém. Také pomáhá jíst stravu bohatou na vitamíny a minerály.

Mýtus č.7 – angína končí vyléčením

Vůbec. Vzhledem k tomu, že předepsaná antibiotika ničí veškeré bakterie, tedy i tělu prospěšné, je potřeba po skončení akutních potíží obnovit narušenou střevní mikroflóru zvýšenou konzumací probiotik, obsažených například v jogurtech a zakysaných nápojích. Ty ale v sobě nemají tak velkou koncentraci, aby účnně pomohly, proto je lepší použít potravinové doplňky po poradě s gastroentrologem. Nejvíc odborníci doporučují klinicky testované preparáty Vivomixx a Lactocare.

Mýtus č.8 – angína se vyskytuje náhodně

Naopak, existuje chronická forma, opakující se i několikrát do roka, provázená navíc nadměrným zduřením mandlí. U té přichází v úvahu často operace, která mandle odstraní a tím se výskyt nemoci podstatně sníží. Na druhé straně by mělo jít až o krajní řešení, mandle totiž plní v těle důležité imunologické funkce. I proto se jejich odběr provádí mnohem méně často než v minulosti, kdy se dětem zcela zbytečně řezaly při první známce potíží. Výkon se provádí v celkové anestezii, buď klasicky, nebo laserem. Celková doba hojení je přibližně dva týdny.

Jan Janula