reklama

Z deníku koučky: Neumím číst své emoce. Co s tím?

Nestyďte se vyjádřit své emoce... Foto:
Nestyďte se vyjádřit své emoce...
Foto: giphy.com

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!

 

 

Emoce patří k životu. Jsou v našem životě velice důležité. Na základě emocí dokážeme posoudit celou situaci, vnímat zpětnou vazbu a adekvátně reagovat. Jsou důležité při rozhodování a jsou naším kontrolním orgánem.

 


Emoce nám dávají najevo, co uvnitř nás samých probíhá. Na jejich základě odhadneme, co se právě děje a tím nám pomáhají nastartovat energii, která nám pomáhá k jednání. Emoce jsou tím impulzem, který ji aktivuje. Když se máme rozhodnout, opět využíváme emoce, které nám k tomu pomáhají. Případně se přiklonit na jednu či druhou stranu. Pomocí emocí jsme schopni odpovědět, jak se nám vede, zda prožíváme radost a radujeme se, nebo smutek a brečíme, zlobíme se, nebo se něčeho bojíme. Někdy nám daný úkol přijde jako velice obtížný a emoce nám to dávají najevo prostřednictvím deprese, frustrace, zklamání a rezignace.

Článek

V partě s kamarádkami může být pěkně veselo.  Foto:

Úsměv, prosím! Za tohle vděčíme smíchu

Říká se, že smích je nejlepší lékař. Čemu všemu úsměv od ucha k uchu prospívá a co dokonce léčí? Budete opravdu příjemně překvapena, jaké příznivé účinky má toto...

 

Jak prožíváme emoce?

Emoce radosti přichází, pokud se nám něco povedlo a cítíme tak pocit spokojenosti, ale můžeme i poskakovat radostí a tančit. Zlost naopak prožíváme v případě, že se nám nedaří a to třeba i opakovaně a takový člověk v sobě cití neklid a agresi a nejraději by něco rozbil. Strach přichází, když se cítíme ohroženi a to nejen nějakým skutečným nebezpečím ohrožujícím život, ale třeba i existenčními problémy. Projevuje se stáhnutím se do sebe a pocitem úzkosti. Když celou situaci nezvládáme, tak se objeví emoce rezignace, deprese a smutku, které se projevují určitou apatií a nechutí k pohybu a akci.

Jsou lidé, kteří své emoce prožívají velice zřetelně a učí se své emoce potlačit. Většinou mluvíme o emotivních lidech. Potlačení emocí však má za následek různé pocity zlosti a hněvu. Své emoce se musíme naučit definovat a pracovat s nimi tak, abychom zvládali určité situace vyřešit bez konfliktů.

Článek

S úsměvem jde vše lépe Foto:

Z deníku koučky: Znáte svůj strach?

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!

 

Když emoce chybí

Z toho je patrné, že emoce nás vždy vybízejí k nějaké aktivitě a na ně určitým způsobem reagujeme. Obtíž přichází v případě, že nedokážeme své pocity definovat, mluvit o nich, nebo je nějak vyjádřit. Tento stav se nazývá alexitymie. Tu prožívají lidé, kteří prožívání emocí postrádají. Popisují tak své pocity bez emočního vyjádření a někdy jim dělá velké problémy tyto pocity popsat. Zeptáte-li se takového člověka na to, jak se cítí, odpoví vám tím, že začne popisovat svůj stav v práci, doma a v okolí, ale tento člověk neví, co cítí uvnitř sebe sama. Jsou to pro takového člověka abstraktní pojmy. Často u těchto lidí zaznamenáme psychosomatické problémy, protože jejich vyjádření emocí přichází přes jejich fyzické tělo. S tím je spojena i nízká empatie. Člověk, který se nevyzná sám v sobě, těžko definuje pocity druhých lidí. Což je dost často problémem v partnerských i vztazích, protože se partner nedokáže vcítit do pocitů svého partnera a tak si partner může myslet, že mu na něm nezáleží. Problém však může nastat i v profesním životě, protože i zde je zapotřebí vyhodnotit, zda je to ta pravá práce a zda je naplňuje a uspokojuje. Emoční porucha je také nazývána emoční oploštělost, kde člověk nereaguje a celkově je apatický.

Článek

9 věcí, které žena nikdy svému muži neřekne Foto:

9 věcí, které žena nikdy svému muži neřekne

Ženy jsou velmi otevřené a velmi upovídané bytosti, ale jsou věci, které se mužům prostě neříkají.

 

Je důležité zvládnout své emoce

Ve své praxi dost často potkávám klienty, kteří potřebují nějakým způsobem zvládnout své „bouřlivé emoce“. Pracujeme často s koučováním nebo technikami NLP (neurolingvistického programování), kde se dá snížit negativní účinek emocí a to pomocí zakotvení. Technika zakotvení pracuje s paměťovou stopou a prožívanou událostí, kde je vytvořeno pouto. Pomocí NLP procházíme nevhodná zakotvení a nahrazujeme je novými kotvami, které je pak možné použít v různých situacích. Propojuje se vnější stimul s novým vnitřním rozpoložením.

Dalším druhem klientů jsou lidé, co naopak neumí definovat své emoce. Většinou se jedná o muže. Zde pomocí různých technik se snažím naučit klienty tyto emoce prožívat a více vnímat své pocity. Není to vždy jednoduché a je to práce na delší dobu. S tím je i spojená empatie a vnímání pocitů toho druhého člověka. Tím se dá zlepšit i partnerské soužití.

Své emoce jsem při svém seberozvoji zkoumala i sama u sebe a učila jsem se s nimi pracovat. Pomohlo mi to na mé cestě k sebelásce a k sebeuvědomění sama sebe. Jsem emotivní člověk a v případě, že jsem nechala své emoce nevhodně se projevit, přišel pak pocit viny a trestu, což mi vždy snížilo mé sebevědomí. Dnes se snažím se svými emocemi pracovat, což neznamená, že je potlačuji, ale vyjadřuji je jiným způsobem. Život bez prožívání svých emocí si neumím představit.

Kde vzniká deficit prožívání emocí?

Většinou vzniká v dětství, kde matka nebo otec dítěti nedovolili prožívat emoce. V případě, že dítě začalo plakat, okamžitě dítě začali utěšovat a ono si tak nedokázalo své emoce prožít. Nebo jeden z rodičů byl pedant a nedovolil dítěti prožít jeho emoci, protože přeci „kluci nebrečí“ nebo „holky vše zvládnou“! Dítě se tak nenaučí své emoce prožívat a zakáže si je prožívat, poté už nedokáže rozlišit své pocity. Nebo má pocit, že jeho emoce jsou pouze slabostí a stydí se za jejich prožívání.

V dospělosti odsouváme své emoce, protože soutěžíme a snažíme se dostat na vrchol a zde není pro emoce místo. Týká se to především mužů, ale ani u žen to není výjimka. Pokud rodiče sami neumějí své emoce prožívat, přebírá tak dítě jejich model chování. Stejně, jako rodiče, kteří neumí své emoce vyjadřovat, i jejich děti své emoce potlačí, schovají anebo popřou. V neposlední řadě důvodem absence vyjadřování emocí můžou být i různé deprese, úzkosti nebo posttraumatická stresová porucha, či závislosti na drogách a alkoholu.

 

Jak emoce začít vnímat?

Jděte se projít a vnímejte své pocity. Zeptejte se sami sebe, jak se vám daří? Jaké máte pocity? Obejměte třeba strom a uvědomte si u toho své pocity.

Sepište si všechny emoce, které znáte a pak si je vyzkoušejte projevit. Jak se projevuje radost? Jak se projevuje smutek? Dovolte si tyto emoce prožít. Skákejte a radujte se a vnímejte, co při tom prožíváte.

Veďte si deník svých pocitů a snažte si každý večer zaznamenat nějakou událost, která pro vás byla významnější a napište si k ní, jak jste se právě cítili.

Pusťte si nějaký seriál a vypněte zvuk a snažte se podle chování lidí vnímat, co teď prožívají. Pak si zapněte zvuk a porovnejte to, co jste si zapsali.

 

Emoce jsou pro nás klíčem k různým životním situacím. Pomáhají nám dávat zpětnou vazbu a pomáhají nám uvědomit si, co prožíváme. Na světě jsou lidé, co prožívají emoce ve větší míře, lidé co je prožívají normálně a také lidé, co je neumí vyjádřit vůbec. Přesto jsou emoce součástí nás všech a lidé, kteří je neumí prožít, mají život složitější, protože vůbec nevědí, co se v nich děje a co prožívají ostatní. Vyjadřování emocí je možné se naučit jako projev chování, což je dobrá zpráva pro ženy, které tak často touží u svého partnera po vyjádření jeho citů a pocitů.

 

Přeji vám mnoho krásných emocí ve vašem životě.

 

Vaše Šárka

Šárka Vávrová nová Foto:

Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

 

 

 

 

 

 



 

 

 

Horoskopy 2017

reklama

reklama