Alzheimerovou chorobou trpí více ženy. I malé zapomínání raději proberte s lékařem

Občas něco zapomenout je normální. A se stoupajícím věkem se to člověku stává častěji než dřív. Je ale třeba zpozornět, když to přesáhne určitou míru a začne to komplikovat život. Pak je dobré uvědomit si možný problém a probrat to s lékařem, který může provést testy zaměřené na rozeznávání možných příznaků Alzheimerovy choroby. Pokud by se potvrdily, lze nasadit léky zpomalující nástup choroby.

Upozornit na nemoc, problémy s ní spojené a důležitost včasné léčby má Světový den Alzheimerovy choroby, který jako každoročně připadá na 21. září (viz. úvodní video, kde v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS o nemoci hovořila Lucie Hájkové z České alzheimerovské společnosti).

Proč někoho nemoc postihne, se zatím s jistotou neví. „Kromě vyššího věku hrají roli genetické predispozice, úrazy, životní styl, kardiovaskulární rizika, užívání alkoholu, vystavení toxickým látkám nebo infekce. Za největší rizikový faktor je však stále považován věk,“ vysvětlil profesor Jakub Hort z Neurologické kliniky nemocnice v pražském Motole.

Mimochodem, dvě třetiny pacientů s Alzheimerem tvoří ženy a vědci ani lékaři nedokáží říct, proč tomu tak je. Výzkumy totiž ukazují, že příčinou nemusí být jen prostý fakt, že ženy žijí v průměru déle. Jde nejspíše o kombinaci biologických, hormonálních či genetických faktorů.

Velkou roli možná hrají pohlavní hormony, odlišné způsoby života mužů a žen či rozdíly ve struktuře a metabolismu mozku. Této teorii nahrává fakt, že může trvat až několik desetiletí, než se z nenápadného počátečního stadia Alzheimerovy nemoci vyvinou vážné a nepřehlédnutelné příznaky. A ony nenápadné projevy nápadně často korelují s nástupem menopauzy u žen, kdy se zásadně mění hormonální hladiny. Pokles množství estrogenu možná nahrává rozvoji Azheimera. Jiná harvardská studie zase poukázala na to, že bílkovina hromadící se při nemoci v mozku se do něj ukládá, když tělo bojuje s nemocemi. A autoimunitními chorobami, při nichž se to děje, trpí ženy dvakrát častěji než muži.

Pokud nemoc vypukne, sebelepší trénink už ji nezastaví, ale zdá se, že může mít pozitivní vliv na rychlost zhoršování choroby a navíc funguje jako prevence i proti ostatním demencím. Nebo prostě chrání před zapomínáním.

Jak mozek trénovat? Udržovat ho v činnosti, stručně řečeno. Číst, učit se jazyky nebo obecně něco nového, přemýšlet, udržovat společenské kontakty, luštit různé logické úkoly a podobně. I na internetu lze snadno najít cvičení zaměřená na trénink paměti. Zásadní ale pro mozek je i správná výživa, obsahující například prospěšné mastné kyseliny a vitamíny.

Přečtěte si také: Lepším člověkem snadno a rychle? Stačí více číst!

Mozek se zmenšuje, paměť slábne

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou stařecké demence a velkou hrozbou pro zdravotnické systémy do budoucna, protože se stárnutím populace a prodlužující se délkou života bude přibývat i nemocných. Riziko rozvoje nemoci stoupá s věkem. Výjimečně mohou onemocnět už padesátníci, ale výskyt se výrazně zvyšuje po šedesátce - v této věkové skupině se počet pacientů každých pět let zdvojnásobuje.

Tuzemské zdravotní pojišťovny už teď vydávají na péči o nemocné s touto formou demence jeden a půl miliardy korun ročně. Česká alzheimerovská společnost vyčíslila, že v Česku je téměř dvě stě tisíc lidí s demencí a v roce 2030 by jich podle odhadů mělo být skoro 400 tisíc. Mnozí lidé přitom o své nemoci netuší, potíže přičítají věku.

Čtěte také: Trápí vás migréna a nemůžete se jí zbavit? Těmto potravinám byste se měli vyhnout

„Stanovení diagnózy hraje přitom u Alzheimerovy nemoci klíčovou roli, protože lze díky tomu zahájit včasnou léčbu a zpomalit progresi onemocnění,“ upozorňuje profesor Hort. Podle něj mohou u Alzheimerovy nemoci změny v mozku nastat ale již patnáct až dvacet let před tím, než se naplno projeví. Potvrzení diagnózy může přitom trvat relativně dlouho, kromě různých testů se někdy používá i magnetická rezonance nebo CT.

Pro Alzheimerovu chorobu jsou příznačné změny v mozku, v němž se začne ukládat určitý typ bílkovin. Mozek se zmenšuje a mozkové buňky odumírají, což se navenek projevuje postupným poklesem výkonnosti myšlení, potížemi s pamětí, mění se i chování a ztrácí se sociální dovednosti, takže člověk přestává být soběstačný. Ani moderní medicína přitom neumí Alzheimerovu chorobu vyléčit nebo alespoň zastavit další zhoršování. Pokud se nastupující demenci podaří odhalit včas, je však možné díky lékům její progresi zpomalit.

Tohle jsou možné první příznaky

Typický brzký příznak Alzheimerovy nemoci? Člověk začne zapomínat na nedávné události nebo na to, že s někým před chvíli mluvil. Postupně se objevují další symptomy, z nichž většina se týká potíží s pamětí. Pacienti si zpočátku dokáží uvědomovat, že mají potíže si něco zapamatovat nebo že ztrácí schopnost jasného uvažování, okolí ale nějaký čas nic zaznamenat nemusí. Navíc, to, že si toho člověk s věkem pamatuje méně, je do jisté míry normální. Přesto je dobré nebrat tyto projevy na lehkou váhu a probrat je s praktikem.

Jak se příznaky postupně zhoršují, nejspíš je postupně zaznamená i rodina a blízcí přátelé. Naopak lidem, kteří nemocného tak dobře neznají a nevídají se s ním často, nemusí být podezřelého nic. I lidé s poměrně pokročilou Alzheimerovou demencí mohou například velice přesvědčivě vyprávět, co během dne dělali, s kým mluvili a kde případně byli. Potíž je v tom, že se to vůbec nemusí zakládat na realitě. A v ledničce jim mezitím plesniví jídlo od donáškové služby, které si zapomněli ohřát a sníst, zatímco najednou spolykali dávku léků na celý den.

Co je typické pro Alzheimerovu chorobu:

• potíže s pamětí, které přetrvávají a zhoršují se postupem času
• potíže s pamětí a uvažováním začnou zásadně ovlivňovat schopnost fungovat ve společnosti nebo doma

Co dělají lidé s Alzheimerovou chorobou:

• mohou některé výroky a otázky opakovat stále dokola
• nevzpomenou si, že už s vámi dnes mluvili
• nevzpomenou si na názvy běžných předmětů
• začnou často ztrácet různé věci nebo je dávat na nesmyslná místa
• zabloudí na místech, která dříve dobře znali
• nakonec začnou zapomínat jména členů rodiny
• budou zmatení, pokud jde o běžné denní rutiny, nebudou vědět co dělat s předměty, které kdysi běžně a často používali
• příznačná je i ztráta zvládání hygieny

Alzheimerova choroba kromě toho způsobuje potíže se soustředěním a myšlením, zejména pokud jde o abstraktní pojmy, jako jsou třeba čísla. Nemocní rovněž nápadně ztrácejí schopnost dělat více než jednu věc najednou, mohou mít potíže spravovat finance a slábne rozumový úsudek v každodenních situacích - nezvládnou se například obléknout s ohledem na počasí nebo je úplně vykolejí připalující se jídlo a nebudou si s tou situací vědět rady. Právě potíže s plánováním jídla a vařením jsou velmi časté.

Nemoc mění i osobnost a chování. Pacienti postupně ztrácí zájem o to, co je bavilo i o ostatní lidi,  jsou náladoví, může se u nich rozjet deprese. Také se stávají nedůvěřivými, mohou si myslet, že jim někdo něco krade, přidává se vztek, agrese a ztráta zábran. Mohou mít rovněž tendenci vyrazit ven, aniž by věděli, kam a proč se vydali.

I přes pokročilou nemoc si naopak lidé s Alzheimerem mohou některé schopnosti dlouho uchovat - patří sem třeba čtení nebo poslouchání knih, vyprávění příběhů, sdílení vzpomínek, zpěv, poslech hudby, tanec, kreslení nebo řemeslná dovednost. Řídí je totiž část mozku, kterou nemoc postihuje později.

Zdroje: www.pennmedicine.org, www.sciencedaily.com, www.abadeco.cz

Výskyt Alzheimerovy choroby v České republice. Bohužel, počet případů roste: