Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama
Reklama

Vyvracíme mýty o zdraví: Nadměrná plynatost je nepříjemná, ale je i nebezpečná?

Nadměrná plynatost, obvykle spojená s nadýmáním, bolestmi břicha (mohou přecházet až v křeče) není nepříjemná jen pro toho, kdo jí trpí, ale i pro všechny, kteří se nachází v jeho okolí kvůli silnému, někdy až nesnesitelnému zápachu…
Vydáno: 25.06.2019
Vyvracíme mýty o zdraví: Nadměrná plynatost je nepříjemná, ale je i nebezpečná?
Autor: iStock Vyvracíme mýty o zdraví: Nadměrná plynatost je nepříjemná, ale je i nebezpečná?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mýtus č.1 – plynatost vzniká z přejídání

Ne docela. Pokud si dopřejeme obří vepřový řízek s bramborovou kaší, přijmeme sice hodně kalorií, ale potíže mít obvykle nebudeme. Nejhorší jsou jídla s nadměrným množství bílkovin, plynatost může ale vznikat i při pití, „polykáním“ vzduchu. Obtížné trávení jídla začíná poté, co projde do tlustého střeva a začnou ho rozkládat bakterie. Přitom uvolňují chemické látky či prvky – kyslík, dusík, metan, oxid uhličitý, vodík, sirovodík. Ty jdou z těla buď horem (říháním) nebo dolem, konečníkem v podobě plynů, lidově větrů či prdů. Mezi rizikové potraviny patří ty, co jsou bohaté na uhlohydráty - pečivo, těstoviny, čerstvý, ještě teplý chléb, čočka, hrách a další luštěniny, sója. I nadměrný obsah hojně doporučované vlákniny není ideální, hodně je jí v ovoci, zelenině, celozrnných výrobcích, sycených nápojích, pivu. 

Mýtus č.2 – plynatost je opakem zácpy

Není. Při nadměrné plynatosti naopak velmi často dochází zároveň k zácpě, nebo ji doprovází průjmy, nevolnost. Velký vliv má nadužívání léků, hlavně antibiotik, analgetik. Na zvýšeném počtu nepřátelských bakterií se u onkologických pacientů podílí také chemoterapie. Tvorbu plynatosti nejvíc ovlivňuje bakteriální situace v tlustém střevu. To tvoří vlastní mikrosvět, o jehož fungování moc nevíme i přes moderní metody. Je ale zjištěno, že v nich najdeme 500 druhů bakterií vážících až 1,5 kg! Některé působí příznivě, odbourávají toxiny, vstřebávají důležité ionty. Tyto se mohou hodit u nadýmání, průjmů, zánětů střev a slinivky, jaterních chorob, syndromu dráždivého tračníku. Pochopitelně jsou i nepřátelské, narušují přirozenou střevní mikroflóru a způsobují celkové potíže.

Mýtus č.3 – plynatost není nebezpečná

Nemusí tomu tak vždy být. Občas signalizuje první projevy chorob trávicího traktu, či jícnu, zánětů žaludku, vředových obtíží, i onemocnění rizikových orgánů – slinivky, žlučníku, jater. Na vině bývají potravinové alergie, celiakie, nesnášenlivost lepku, mléčné bílkoviny (laktózy) i psychické potíže – obvykle přecitlivělost, stres, přepracování, málo odpočinku. Někteří lidé trpící plynatostí mají i další potíž – zároveň s větry odchází část (obvykle řídké) stolice, prostě ji v sobě neudrží. V takovém případě je lépe řešit potíže s obvodním lékařem, případně zajít na odborné vyšetření. Obvykle postačí úprava jídelníčku s vynecháním těch potravin, které problém způsobují. Ty bývají u každého jiné. Stačí, když člověk pozoruje svoje reakce po jídle, a přijde na ně sám. 

Plynatost je nepříjemná i pro okolí
Autor: iStock Plynatost je nepříjemná i pro okolí

Mýtus č.4 – plynatost léčí mléčné výrobky

Lež. Na matky útočí reklamy, aby dopřály dětem "zdravé" řezy plné mléka, které obsahují hlavně máslo a cukr. Zvýšit konzumaci produktů vzniklých mléčným kvašením považují gastroenterologové za nesmysl, stejně jako to, že mají podle výrobců zázračně zlepšit trávení, posílit imunitu, zbavit tělo škodlivin. Vyzdvihují nejvíc jogurt nebo nápoje z něj, podmáslí, tvarohové krémy, zakysanou smetanu. Nezávislé výzkumy ovšem prokázaly, že sice obsahují zdravé kultury, ale ve stopovém množství – včetně u nás mohutně propagovaného Acitimelu – a při běžné spotřebě mají minimální efekt. Existují spřátelené kmeny bakterií, Lactobacillus casei, Bacteroides thetaiotomicron a Bifidobacterium longum, háček je v tom, že se nejprve musí v dostatečném množství dostat do tlustého střeva a potřebují zároveň dostatek vlákniny. Bez ní jsou na nic. Jediný prokazatelně účinný mléčný nápoj je originální kefír z Kavkazu, vyráběný nikoli z kravského, ale kobylího či velbloudího mléka. Chuťově je úplně jiný, lehce perlivý, mírně alkoholický! A nepasterovaný, u nás se nejspíš nesežene. Mnozí lékaři mléčné produkty dokonce nedoporučují vůbec přijímat!

Mýtus č.5 – probiotika nemají velký efekt

Naopak. Existují vysoce účinná, ale protože nejsou masivně propagovaná, lidé o nich neví. Dají se sice brát i preventivně, ale kdo necítí zažívací potíže, nemusí. Ti, co ano, by měli třeba vyzkoušet doplněk stravy Vivomixx, nejsilnější probiotikum u nás. Navíc s ním mají příznivé zkušenosti ve světě, od Evropy, přes USA, Kanadu, Austrálii až JAR. Má v jedné dávce garantovanou koncentraci 450 miliard prospěšných bakterií z 8 kmenů, ty kolonizují trávicí trakt, chrání sliznici tlustého střeva (většina dalších obsahuje 1 až 10 miliard bakterií a jeden kmen). Velice efektivní je rovněž přípravek Lactocare, obsahuje probiotický kmen Bacillus Coagulans a vlákninu Arabinogalaktan. Tato kombinace je účinná nejen proti plynatosti, ale i na ochranu střevní sliznice. Vivomixx i Lactocare  jsou volně k dostání v jakékoli lékárně.

Mýtus č.6 – tiché větry nevadí

Nesmyslná pověra, spojená obvykle s dodatkem, že o to víc páchnou. Typický, někdy silný zvuk odcházejícího plynu je vyvolán vibrací análního svěrače. Jeho intenzita ale nehraje žádnou roli. Dospělý člověk vyprodukuje ve střevech denně asi tak litr až dva plynu. Většina se vstřebá, zbytky konečník vylučuje průměrně patnáctkrát za den. Zcela zabránit plynatosti nelze. Kdo má tyto potíže častěji, hlavně večer či v noci a dlouhodobě, měl by se předtím, než půjde na veřejnost, vyhýbat pokrmům, co ji způsobují, jíst střídmě. Když do sebe na rautu začne „házet“ jeden chlebíček za druhým, dají se očekávat rychlé a obtěžující následky. Vliv může mít i nervozita. Plynatost se dá snížit jednoduše také tím, že nebudeme u jídla mluvit a každé sousto pořádně rozžvýkáme. Nejhorší je polykat velká sousta naráz. To se týká hlavně masa, i když je bohužel nechvalně známý případ kreslíře Káji Saudka, kterému zaskočil v ústech rohlík a skončil několk let až do smrti v komatu.

Mýtus č.7 – šlofík po jídle prospěje zažívání

Ne. Plné břicho sice člověka láká se po jídle natáhnout, do těla totiž při něm dostaneme velké množství glukózy. Jak se vstřebá do krve, začne vypínat mozkové buňky a zvyšuje touhu po odpočinku. Jenže kardiologové přišli na to, že spánek po jídle je nebezpečný. Těm, co si ho dopřávají denně, hrozí infarkt dvakrát častěji. Navíc poloha vleže není pro trávení optimální. Žaludeční šťávy nemohou správně vykonávat funkci, strava se tudíž důkladně nestráví. Po letech následují žaludeční problémy. Pokud se šlofíka nechceme vzdát, je třeba počkat s ním nejméně půl hodiny a mezitím dělat nějakou činnost, třeba mýt nádobí. Rozhýbe se tak vnitřní koloběh. Jinak má jít vždy o polospánek, pokud tvrdě usneme a spíme hodinu nebo déle, už si výrazně škodíme. Navíc můžeme mít problémy s večerním usínáním. Lepší než odpočinek na posteli je posadit se do pohodlného křesla.

Mýtus č.8 – tělesná aktivita hned po jídle prospívá

Vůbec. Možná s výjimkou krátké, tak 20 minutové procházky v pomalém tempu. Škodí to, co dělá většina těch, kteří chodí týrat tělo do posilovny. Před cvičením nebo bezprostředně po něm si dají jídlo s vysokým obsahem bílkovin, aby patřičně vybudovali svalovou hmotu. To se jim možná částečně povede, ale zničí si žaludek a zejména střeva. Někteří místo jídla pijí nápoje s proteiny. Je fakt, že nezatěžují zažívací soustavu žvýkáním, ale v důsledku se jich do těla stejně dostane vysoce nadlimitní množství, navíc obvykle s nadměrnou dávkou sacharidů. Vhodná jsou naopak dechová cvičení, nadechovat se pomalu a hluboce, tím se tělu uleví a zabrání se křečím, které plynatost často provázejí. Usazenin ve střevech se dá také zbavit konzumací citrusových plodů, například grepu nebo pomeranče.

Jan Janula

Článek je zařazen v: plynatost, nadýmání, bolest břicha, mýty o zdraví
Reklama