Lesní škola: Místo, kde děti přemýšlejí a tvoří
Není lepší si šneka rovnou prohlédnout, než o něm jen číst v učebnici? Zdroj: Thinkstock
Pokud se vám nelíbí klasické školství, ale nemáte odvahu na domácí vzdělávání, máte i jinou možnost – „lesní školu“. Jednu takovou zakládá ve středočeském Těptíně Monika Matoušková.
„Nelíbí se mi, že v klasické škole musí děti 45 minut sedět v lavici a poslouchat, co jim učitel říká. Nemohou si na to přijít samy, mají velmi málo prostoru na vlastní inciativu,“ říká Monika Matoušková, zakladatelka Malotřídní ZŠ Těptín, která začne fungovat od září. A je vidět, že není sama, komu se tradiční školství nezamlouvá. „Už máme jen poslední dvě místa,“ dodává. Není divu, lesní školky jsou mezi dětmi i rodiči celkem hit a jak děti rostou, zvažují jejich rodiče, co dál.
Čím se tedy bude výuka v této škole lišit? „Už začátek vyučování bude jiný, posuneme ho na dobu, která více respektuje životní rytmus malých školáků – na půl devátou. Pracovat budeme na základě partnerského přístupu k dětem a respektu k jejich individuálním potřebám,“ přibližuje Matoušková.
Škola bude zatím fungovat na základě individuálního vzdělávání, při něm žáci nemusí chodit do škol, které splňují přísné hygienické a stavební podmínky, ale mohou se učit v menších či větších skupinách a i za účasti pedagogů.
Jak škola funguje?
Vzdělávací programy takovýchto škol staví na tom, že se děti jen „nebiflují“ látku, ale vynakládají vlastní iniciativu – přemýšlejí, ptají se, pracují a tvoří. Děti se také učí převážně ve skupinkách (a to i napříč věkem – do malotřídek chodí děti od 1. do 5. třídy najednou), což podporuje spolupráci i například toleranci. Učivo děti pokud možno zvládají při vyučování, takže pak odpadá domácí příprava.
A ten největší rozdíl? Většinu času, pokud to počasí dovolí, děti tráví venku, ať už na trávě, v lese, u rybníka nebo i jen u stolu pod širou oblohou.
Žáci z lesních školek
Právě pobyt venku a využívání toho, co nám příroda nabízí, je hlavním tahákem lesních školek, z jejichž žáčků vzejde i valná většina těptínských školáků. V přírodě totiž děti najdou všechno, co potřebují. Pomůckami v lesních školkách jsou často přírodniny – místo tužky kreslí klacíkem do sněhu, kamínky poslouží jako hudební nástroj nebo počítadlo. A v neposlední řadě mohou děti v lesní školce poznávat opravdu všemi smysly – jak voní louka v létě, jak na přelomu podzimu a zimy, jak zní různé kusy dřeva, jak se liší kůry jednotlivých stromů... Kdo by takové dětství nechtěl?
Lesní školka v Těptíně
Není divu, že příznivců lesních školek stále přibývá a i zákonodárci prospěch těchto institucí uznali a díky novému zákonu o dětských skupinách umožnili jejich fungování. Lesní školky totiž kvůli svému charakteru nemohou splnit hygienické normy potřebné pro provozování klasické školky.
Monika Matoušková (36)
– zakladatelka Malotřídní ZŠ Těptín, předsedkyně spolku Plamínek Těptín (provozuje lesní MŠ Těptín)
– nyní je na rodičovské dovolené, má tři děti
– vystudovala ekonomický směr, pracovala jako manažerka/školitelka
– v roce 2010 se seznámila s waldorfskou pedagogikou, sama absolvovala waldorfskou školu pro dospělé
Anna Dvořáková
Mohlo by vás taky zajímat:
Prima maminka
Prima maminka
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
