Slávka Budínová propadla alkoholu a zanechala po sobě jmění za téměř sto milionů
Od smrti nezapomenutelné české herečky Slávky Budínové, která se dožila 78 let, právě uplynulo dvacet let. Umírala jako multimilionářka, ale bezdětná a opuštěná. Nepřízeň osudu řešila alkoholem. Co ji udělalo nešťastnou?
Herečka Slávka Budínová se narodila v Ostravě. Otec z ní chtěl mít lékařku, matka, která působila v ochotnickém souboru, zase herečku. Ona se nebránila ničemu a to, co jednou bude dělat, nechávala tak trochu osudu. Po základní škole začala navštěvovat obchodní akademii, ale kvůli zuřící druhé světové válce musela studium přerušit.
Před nucenými pracemi v Německu ji zachránila herečka ostravského divadla Marie Rýdlová, která jí domluvila práci divadelní elévky. Díky tomu se Slávka mohla naplno věnovat herectví. Vystupovala nejen v činohře, ale také v baletu, opeře nebo v operetě. Po válce nastoupila do pardubického divadla, odkud přešla do Olomouce, kde strávila deset let. V tamním divadle vytvořila nezapomenutelný tandem s Josefem Bekem.
Aby byla více na očích filmařům, rozhodla se odstěhovat do Prahy. Na prestižní adrese na Malé Straně si zakoupila dům, v němž žila až do své smrti. Do něj si nastěhovala i své rodiče, aby je měla nablízku a mohla o ně pečovat.
S Högerem čekala dítě, poprvé se vdávala ve třiapadesáti
Když se proslavila a stala hvězdou, v branži se moc dobré pověsti netěšila. Kolovalo o ní nespočet historek. Jak povýšeně se chovala ke kostymérkám, a jakmile nebylo po jejím, začala rozhazovat oblečení kolem sebe. Ke druhým se prý občas chovala tak trochu panovačně, byla náladová, a když neměla den, byla schopna seřvat kohokoliv. „Bezvadná herečka, jako ženská trochu složitá osobnost. Někdy dokázala být milionová, jako sluníčko, ale hned další den zase byla úplně jiná, až nepříjemná. Záleželo na tom, jak se zrovna vyspala. Ale vždycky jsem se s ní rád viděl a rád s ní dělal,“ prozradil o ní redaktorovi webu Prima Ženy během života herec Jan Skopeček, který se s Budínovou potkal například při natáčení filmu Léto s kovbojem, kde hráli manželský pár.
V partnerském životě Slávka Budínová štěstí neměla. Bylo veřejným tajemstvím, že udržovala milostný poměr se ženatým kolegou Karlem Högerem. V sedmdesátých letech s ním přišla do jiného stavu, ale dítě si nechala vzít. Nikdy poté už pak neotěhotněla.
Od smrti herečky Slávky Budínové uplynulo dvacet let. Na snímku s kolegyní Jiřinou Bohdalovou. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Poprvé se vdávala až ve svých třiapadesáti letech, a to za režiséra a scenáristu Ivo Tomana. Brali se v roce 1977 během natáčení filmu Ve znamení Tyrkysové hory v dalekém Ulánbátaru v Mongolsku. Jejich manželství bylo idylické. Jako by se znali celý život. Měli společné záliby, milovali psy, sbírali starožitnosti a rádi chodili do lesa na houby. Herečka byla snad poprvé v životě v lásce opravdu šťastná. Štěstí vydrželo sedmnáct let. Pouhý den před Štědrým dnem roku 1994 Ivo zemřel a Slávce se zhroutil celý svět. Propadla alkoholu a divadlo a práce pro ni začaly být nepodstatné. Na představení chodila nepřipravená, občas pod vlivem a někdy bez omluvy nedorazila vůbec. Nastal strmý pád. Režiséři se ji kvůli její nespolehlivosti báli obsazovat.
Slávka Budínová, rodačka z Ostravy, zakoupila v Praze na Malé Straně dům, v němž žila až do smrti. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Nečekané rozhodnutí tři dny před smrtí
Ke všemu se herečce zhoršil zdravotní stav. Podstoupila onkologickou operaci a zlobilo ji nemocné srdce. Cítila, že se blíží konec a na smrt se těšila. Brala ji jako vysvobození ze světa, v němž už nechtěla být. Tři dny předtím, než vydechla naposledy, učinila překvapivý krok. Nechala si zavolat kněze a požádala ho, aby ji pokřtil. K tomu podepsala závěť, v níž všechen svůj majetek, odhadovaný na téměř 100 milionů korun, nenechala svým vzdáleným příbuzným, ale odkázala ho starožitníkovi Rudolfu Příhodovi, s kterým se na sklonku života přátelila. Nejednalo se pouze o dům na nejlukrativnějším pozemku v Praze, ale i o velmi cenné obrazy a šperky, které vlastnila.
Slávka Budínová si zahrála například ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem
Lahve alkoholu si objednávala z cukrárny
Konec života byl pro ni velmi smutný a bolestný. „Když jí zemřel Ivo Toman, kterého zbožňovala a byla na něm naprosto závislá, něco se v ní zlomilo. Chodili jsme za paní Slávkou i třikrát týdně, dávali jsme jí infuze, injekce. Pocit samoty řešila pitím. Nejdříve to bylo červené víno, pak šampaňské, a nakonec šampaňské smíchané s koňakem. Říkala mi, že to pijí ve Francii, že je to spíše lék,“ svěřila se před lety deníku Blesk její ošetřující lékařka Blanka Seifertová.
Budínová z celého rozlehlého domu užívala pouze jednu místnost, z které vůbec nevycházela. Do nemocnice odmítala jít, neboť věděla, že tam alkohol nedostane. „Když už nemohla chodit, objednávala si pití telefonicky z protější cukrárny. Odtud jí přinesli láhev,“ dodala lékařka.
V roce 2002, dva týdny poté, co zemřela na vyčerpání organismu, přišla povodeň, která celý její dům zatopila.
Autor článku
David Laštovka
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
