8 běžných stresových situací: Jak si v nich udržet pozitivní přístup?

Probudíte se do krásného dne. Vstanete plná sil a vyrazíte do práce. Tam jsou na vás všichni milí. Navíc vše klape tak, jak má. Cestou z práce si ještě zacvičíte a pak dojdete domů, kde na vás čekají spokojené děti a manžel, který vám připravil večeři. Kéž by!

Jakmile se vám přihodí něco, co vám zkříží plány, nejspíše se málokdy nenecháte vyvést z rovnováhy. Zaklejete si, prohodíte možná pár neslušných výrazů, na tváři se vám objeví povislé koutky a v očích vám mohou ostatní číst bezmoc, smutek nebo zlost. Bohužel se od těchto nepříjemných emocí nedokážete oprostit a celý den rázem zaškatulkujete do kategorie „ztracený“ nebo „nepovedený“. Ale je to opravdu nutné?

Negativní emoce k životu patří. Kdyby nebyly, nedokázali bychom rozeznat ty pozitivní. Pokud se dostanou na povrch, postavte se k nim tak, že vám poskytují důležité informace. Signalizují nějakou vaši nelibost. To znamená, že je dobré v tu chvíli něco změnit. Například dát si pauzu, zajít s kamarádkou na vínko nebo kávu, případně sdělit někomu nějakou věc, kterou už máte dlouho na srdci.

Pro lepší představu jsme si pro vás nachystali několik modelových stresových situací s návrhem, jak je řešit, abyste se jimi nenechali pohltit a naopak si zachovali pozitivní přístup.

Bojíte se, že nestihnete „deadline“

Co dělat: Získejte znovu energii. Hýbejte se.

Kolik času potřebujete: 5 minut.

Jak na to: Nechuť, nechuť a ještě jednou nechuť cokoliv dělat, protože jste pod tlakem a nebaví vás to. Nejspíše si budete chtít ještě chvíli zdřímnout nebo surfovat po netu. Problémem je, že málo energie plodí zase jenom málo energie. Pokuste se tomu nepodlehnout, buďte trochu aktivní. To je jeden z nejlepších způsobů, jak osvěžíte svou mysl a dodáte jí novou šťávu.

Vstaňte a zajděte si na kratší procházku, i když je třeba deset večer. Případně se protáhněte a zacvičte si. S tím vám může pomoci třeba nějaká svižná a krátká sestava jógy, kterou najdete na internetu. Důležité je rozhýbat celé tělo. Ukázalo se totiž, že jakákoliv rutinní činnost ve vás vyvolává pocity strachu a nudy.

Dusí vás něco opravdu nepříjemného, což vás velmi vyčerpává

Co dělat: Vypište se z toho.

Kolik času potřebujete: 5–20 minut.

Jak na to: Starosti mohou být tak intenzivní, že nedokážete myslet na nic jiného. Dokonce vám mohou způsobit problémy se spaním. Nedostatek spánku společně s vašimi problémy z vás udělají chodící zombie. Jak ale z toho bludného kruhu ven? Zkuste nad problémy zapřemýšlet, sesumírovat myšlenky a napsat si na papír, co přesně vás vlastně trápí. Pokuste se to nedělat těsně před spaním, ale aspoň o pár hodin dříve, aby se stihly myšlenky usadit.

Nejspíše projdete jakousi katarzí, vnitřní očistou. Nepište ovšem déle než 20 minut, to už by pak působilo kontraproduktivně. Nastavte si například budík na čtvrt hodiny a až skončíte, věnujte se nějaké činnosti, která vám je příjemná a donutí vás soustředit se na přítomnost. Dejte si něco dobrého, pohrajte si s dětmi a manželem, zacvičte si, zajděte si do kina nebo na výstavu apod.

Lepí se na vás smůla, přidává se jedna drobná nepříjemnost za druhou

Co dělat: Prolomte to.

Kolik času potřebujete: 10 minut.

Jak na to: Když máte tzv. den blbec, připadá vám, že ať uděláte cokoliv, nikdy se nic nepovede. Přestože to tak může vypadat, nenechte se tím pohltit. Pokuste se tento vzorec narušit, rozptylte ho. Udělejte nějakou činnost, která vám opravdu jde, co vám dá pocit malé výhry.

Cestou k veselé mysli může být aktivita, již milujete, třeba zpěv, tanec nebo pečení. Zvyšujte si sebedůvěru krůček po krůčku a nevěste hlavu, jestliže se občas něco nepovede podle vašich představ. Přeměňujte negativní v pozitivní. Nenechte se odradit případným počátečním neúspěchem a zkuste pak něco jiného.

Děti vám dávají zabrat natolik, že máte někdy chuť se oběsit

Co dělat: Věnujte se sobě.

Kolik času potřebujete: 15 minut.

Jak na to: Promluvte si o tom s partnerem. Důležité je, abyste se zamyslela, jaké aktivity (alespoň jednu) jste dělala předtím, než jste měli děti. Začleňte je znovu do vašeho života, protože vám evidentně dobíjely baterky.

Může to být naprosto cokoliv – malování, vaření, běhání, sbírání starých vánočních formiček apod. Najděte si na některou z vašich milovaných činností čas, kdykoliv to půjde. Zkuste se jí věnovat pravidelně nebo ji alespoň mějte v záloze, když už zase budete z dětí na dně.

Ušila jste si na sebe bič v podobě tisíce úkolů, které musíte udělat ideálně hned

Co dělat: Dýchejte.

Kolik času potřebujete: 1 minutu.

Jak na to: Známe to všechny. Někdy na nás padne pocit, že se nám nahromadilo tisíce úkolů, kdy ani jeden dlouho nepočká. Jako by se na nás všechno valilo. Zalije nás pocit úzkosti a beznaděje.

Jakmile ta největší vlna stresu odezní, zkuste se zastavit a začít soustředit na váš dech, který je nejspíše velmi mělký. Zaměřte se právě na kvalitu dechu. Chcete ho mít co nejhlubší, ale neprovádějte to moc násilně, ale co nejjemněji. Čím více kyslíku se dostane do mozku, tím lépe se pak rozhodujete. Můžete vyzkoušet cvičení 4–6–8. To znamená nádech na 4 doby, 6 dob zadržíte dech a po 8 dob vydechujete. Pomůže vám to pročistit si hlavu a zregenerovat se.

Cítíte se strašně už po probuzení

Co dělat: Udělejte si dobře.

Kolik času potřebujete: 15–30 minut.

Jak na to: Udělejte pro sebe cokoliv, čím si zvednete náladu. I když je to nejspíše ta poslední věc, na niž máte pomyšlení. Čím více se cítíme zle, tím méně se chceme starat o sebe. Ale samozřejmě se nám tím uleví.

Začněte drobnostmi, třeba příjemnou sprchou, posezením v parku… Kupte si něco pěkného, přečtěte si kousek z vaší milované knihy a podobně. Nebo odmítněte něco, co se vám dělat nechce. Případně se po ránu zastavte v kavárně a potěšte se vaší oblíbenou kávou.

Jste tak frustrovaná, až se vám chce z toho křičet nebo plakat

Co dělat: Kontaktujte někoho, komu věříte.

Kolik času potřebujete: 2 minuty.

Jak na to: Než byste ignorovala vaše pocity, raději si přiznejte, čím procházíte. Mějte na paměti, že je to jenom přechodné období, u něhož je jisté, že zase odezní. Snažte se v tom moc nezacyklit, ale pokusit se jít dál.

Postavte se vašim emocím. Nedělejte to násilně, ale co nejpřirozeněji to půjde. Díky tomu, že budete vaše pocity vnímat, se s nimi naučíte dál konstruktivně pracovat. Proto nebudete hledat útěchu v lahvi vína, v přejídání nebo v patologickém nakupování.

Jak tedy na to? Jedním z triků je mít možnost zavolat v případě krize někomu, koho máte rádi a komu plně důvěřujete. Můžete se domluvit s nejlepší kamarádkou, že si budete vzájemně dělat důvěrnice, jakmile to jedna z vás bude potřebovat. Jak se říká, sdílené trápení se stává polovičním.

Pravidelně se scházíte s člověkem, který vaše dobré nápady vždycky potopí

Co dělat: Opakujte mantru.

Kolik času potřebujete: 5 sekund.

Jak na to: Neustále vám připadá, jako by vás ten druhý bedlivě zkoumal a soudil. Je úplně jedno, kdo je na druhé straně. Nejspíše vám je to ale nepříjemnější tehdy, když se jedná o někoho z rodiny nebo z přátel.

Pokuste se změnit váš postoj, abyste se cítila šťastněji. Zopakujte si mantru, která vám pomůže zůstat v dobrém rozpoložení a udržet si důvěru. Zkuste třeba tuto: „My oba máme svůj vlastní způsob, jakým nahlížíme na danou situaci, což je v naprostém pořádku.“

-šp-