Gynekoložka Julie Čuková: Sexistické narážky vůči doktorkám jsou v českém lékařství všudypřítomné
Gynekoložka Julie Čuková Zdroj: Se svolením projektu Žena v zenu
Na vlastní kůži zažívá, jak složitá je situace mladých lékařek, které mají děti a navíc pracují v chirurgickém oboru, který je považován za ryze mužský, přestože jsou v něm ženy velmi potřeba. S čím se musela potýkat už během studií nebo po návratu po mateřské? A co si myslí o domácích porodech? Nejen o tom se rozpovídala v projektu Žena v zenu věnovaném ženám, které se nebály vystoupit z davu.
Gynekoložka Julie Čuková má dvě děti. Po narození toho prvního začala poměrně brzy chodit do práce, aby si stihla udělat atestaci. Tu složila těsně před narozením druhého dítěte. Musela se tedy potýkat nejen s tím, jak skloubit mateřství a svou profesi, ale také jak obhájit své postavení lékařky, která sice může pracovat samostatně, protože má atestaci, ale také má dítě, kvůli kterému se práci nemůže věnovat naplno. Situace žen lékařek v nemocnicích je podle ní opravdu složitá a sexistické narážky a poznámky vůči doktorkám jsou v lékařství všudypřítomné. Diskriminace prý někdy začíná už na lékařské fakultě. „Určitě si jako mladé lékařky vyslechnete nevhodné poznámky na vzhled nebo partnerský život.“
- Máte dvě děti, měsíc před porodem druhého syna jste složila atestaci. Jaký byl váš návrat do práce v porodnici po prvním dítěti, kdy jste měla rok a půl pauzu?
Myslím, že to byla asi jedna z nejtěžších situací v mém dosavadním profesním životě. Byť jsem si před porodem hodně odpracovala, po návratu jsem byla pro všechny „ta s tím dítětem“ a nahlíželo se na mě jako na nezkušenou medičku. Jednou mě třeba vypsali k operaci jako asistentku, a když to operatér zjistil, sháněl pro jistotu i někoho dalšího, prý kdyby mi to moc nešlo. To mi přišlo jako velmi degradující. Pak jsem musela všem dokazovat, že jsem schopná se znovu plnohodnotně zapojit.
- Ženy v českém zdravotnictví to celkově nemají jednoduché. S jakými dalšími aspekty tohoto problému jste se setkala?
Na konci šestého ročníku, kdy už si člověk víceméně hledá zaměstnání, jsem absolvovala několik pohovorů. Při jednom z nich jsem dostala otázku, kdy se budu vdávat. Tehdy mi to přišlo docela vtipné, ale dnes už bych to vzala úkorně. Odpověděla jsem, že v nedohlednu a oni si to spokojeně odškrtli jako správnou odpověď. Co je ale komu do toho?
- Zažila jste něco podobného i během studií?
Já vyloženě ne, ale slyšela jsem od kolegyní, že se jich profesor třeba u jedné ze státnic ptal na recept na svíčkovou. To je prostě chirurgie. Lékaři se ptají na rodinný status stále, my ženy s tím ale počítáme a částečně to chápeme, protože zaučení mladého doktora po medicíně trvá prostě dlouho a výpadek je citelný. Proto preferují kluky, protože jim neodejdou na mateřskou.
- Po návratu z mateřské je celkově těžké pro ženy ze zdravotnictví se plně zapojit do pracovního procesu, kde bývají přesčasy, noční služby. Má to podle vás nějaké řešení?
Myslím, že skvělou variantou je zkrácený úvazek, který mi byl po první mateřské naštěstí umožněn. Díky tomu jsem se mohla pracovně realizovat, ale zároveň jsem mohla být i doma. Dovedu si představit, že bych takhle mohla fungovat x let.
- Porodnictví je celkově velmi třaskavé téma, na které jsou ve společnosti velmi polarizované názory. Jak vnímáte debatu třeba kolem domácích porodů?
Domácí porody jsou velmi kontroverzní téma, které rozděluje českou společnost a velká většina lidí je spíš pro ty nemocniční porody, které jsou ale spojené i s větším zásahem do průběhu porodu. Mnoho žen tak rodí doma jen proto, že nemají jinou kompromisní alternativu. Myslím si, že se v dnešní době snažíme přiblížit západu výstavbou center porodní asistence, kde je jen asistentka, která má oprávnění být u porodu a fyziologický porod dokáže krásně zvládnout i bez asistence lékaře. A lékař je zároveň blízko a je dostupný, kdyby nastaly nějaké komplikace, což mi přijde ideální.
Celkově je nutné si přiznat, že české zdravotnictví je velmi zkostnatělé. Například rutinní nástřihy hráze u prvorodiček jsou určitě špatně, ale učí nás to, protože se to tak sami naučili. Změna je tedy určitě potřeba, ale není to jednoduché.
Podívejte se na celý rozhovor:
Připraveno ve spolupráci s projektem Žena v zenu, který představuje české ženy z různých sfér, jejich příběhy o překážkách, odmítání nebo nepřejícnosti. A především to, jak se s takovými jevy, které mají často u žen dost specifickou formu, vyrovnávají.
Životní styl
Celebrity
Celebrity
Celebrity
Životní styl
Životní styl
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
