Dominik Hašek nevyloučil kandidaturu na prezidenta. Na Hradě mohl být už dávno
7 pádů Honzy Dědka (4) - upoutávka
Hokejový brankář Dominik Hašek (58), známý také pod přezdívkou Dominátor, má za sebou úspěšnou kariéru, za níž byl dokonce časopisem The Hockey News vyhlášen nejlepším evropským hokejistou v historii NHL. Co prozradil o svých ambicích přesunout se z ledu na Hrad a jaké vzpomínky z Nagana mu nejvíce utkvěly v paměti?
Dominik Hašek, rodným příjmením Kaštánek, se narodil v lednu roku 1965 v Pardubicích. Hokej začal hrát už v šesti letech a o dekádu později si za tým Tesla Pardubice poprvé zachytal v nejvyšší československé lize. Hokej je jeho celoživotní vášní, přesto přemýšlí, že by ho odsunul na vedlejší kolej. Jako prezident by na něj totiž měl jen velmi omezený čas.
Stěhování na hrad
V letošních prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel (61). Pohled na poměrně silný seznam uchazečů o post hlavy státu nakonec Dominika Haška odradil od vlastní kandidatury. Do budoucna ji ovšem nevylučuje.
„Kandidáti, kteří letos byli, byli velmi dobří. Necítil jsem, že teď je ta pravá chvíle. Myslím, že byli lepší než já, úplně na rovinu. Tím chci říct, že nevíme, co bude za pět let. Nevíme, co bude za deset let. V žádném případě nic nevylučuju. Je to něco, co mě zajímá, ale uvidíme,“ prozradil. Na Hrad se koneckonců už jednou málem dostal.
Mohlo by vás zajímat: Prezident chce být na známce jen v nezvyklé poloze. Proč mu žena kontroluje esemesky?
„Když jsme šli z kabiny pěšky do českého domu, který byl asi půl kilometru od haly. Šéfovi našeho olympijského výboru zvonil telefon, po chvíli mi ho předal a na druhé straně někdo ráčkoval. Představil se mi pan prezident Havel a říkal: ‚Dominiku, tady vás všichni chtějí mít na Hradě. Mám si to tady sbalit?‘ Říkal jsem mu: ‚Pane prezidente, buďte v pohodě a nic nebalte. Já chci hrát ještě pár let hokej.‘ Zasmáli jsme se tomu,“ řekl s nostalgickým úsměvem legendární Dominátor.
Vzpomínky na kariéru
Dominik Hašek patří mezi významné české sportovce. Ve své hokejové kariéře zaznamenal spoustu úspěchů a byl důvodem nespočtu hospodských oslav. Se skromností ale tvrdí, že téměř vše, co se mu na ledě povedlo, byla náhoda.
„V šestnácti jsem začal hrát za dospělé. Do 46 let. Zažil jsem hodně krásných úspěchů. Většina hezkých zákroků se stala tím, že jsem se dostal do pozice, kde jsem neměl být. Byly to v zásadě nepodařené zákroky, dostal jsem se do špatné pozice a pak jsem něčím mrsknul, tělem nebo rukou, nebo jsem se otočil a zachránil jsem to,“ svěřil se v pořadu 7 pádů Honzy Dědka.
Návrat po Naganu
Před 25 lety po celé České republice vypukly bujaré oslavy poté, co národní hokejový tým zvítězil na olympijských hrách v Naganu. Když se zlatí hoši vrátili domů, čekalo je přivítání, na které jen tak nezapomenou. V tehdejší době navíc nebyly žádné sociální sítě, a tak téměř o ničem, co je po návratu čekalo, nevěděli dopředu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zlatí smolaři z Nagana. Hašek přišel o miliony, Procházka musel prodat medaili
„Tenkrát v 98. jsme žili 10 měsíců někde jinde, existoval internet, měl jsem ho asi rok nebo dva, ale namačkal jsem si adresu, šel na záchod, vrátil se a byl tam teprve nadpis. Kontakt s Českem byl minimální. Znal jsem dva politiky. Havla a Klause… A teď jsme přiletěli z Nagana na letiště, někdo nás tam vítal, ale nevěděli jsme absolutně, kdo to byl. Byl to předseda vlády Tošovský,“ zasmál se Hašek.
Po srdečném přivítání v Česku se Dominik Hašek něčeho podobného dočkal i v Detroitu, kam se pouhý den po příletu do vlasti musel vydat kvůli NHL. Byl natolik vyčerpaný, že si pamatuje jen to nejdůležitější.
„Druhý den jsme my, co jsme hráli v NHL, odlétali do Ameriky. Byl jsem strašně unavený. Nepamatuju si, jak jsme vzlétli ani jak jsme přistáli. Ale když jsem přijel do své čtvrti v Detroitu, každý třetí barák tam měl na své garáži vyvěšenou českou vlajku. Tu si lidi museli ušít. Jste v jiné zemi, porazíte jejich mužstvo ve čtvrtfinále, ale ty lidi nám tak fandili,“ zavzpomínal. V Americe po vítězství v Naganu navíc naživo slyšel jednu z největších českých pěveckých legend zpívat hymnu.
Mohlo by vás zajímat: Nagano i slabost pro alkohol. Ivan Hlinka přepsal dějiny, osudným mu byl nezapnutý pás
„Po cestě domů za mnou přišel prezident Buffala, že by nám zítra chtěli dát znovu medaile před lidmi na stadionu a že nám zahrají naši hymnu. Bylo to od nich moc hezké. Říkal, že by nám ale někdo tu hymnu měl zazpívat a že slyšeli, že na Floridě žije nějaký Matucha. Když to vyslovil asi potřetí, uvědomil jsem si, že myslí Matušku. Druhý den ráno pro něj poslali letadlo a večer před vyprodaným stadionem, kde bylo asi 18,5 tisíce lidí, nám pan Matuška zazpíval hymnu,“ dodal bývalý hokejista.
Autor článku
Eliška Reiglová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
