Stresuje vás nával negativních zpráv? 4 způsoby, jak chránit svou psychiku
Pravidelná konzumace negativních zpráv může mít na lidskou psychiku negativní dopady. Zdroj: istock.com
Za poslední dva roky jsme si všichni ze strany médií užili negativních zpráv až až. V únoru 2020 vše odstartovala pandemie koronaviru, loni se přidala energetická krize, ke konci loňského roku nás děsila vlna mutace s názvem omikron, na začátku letošního roku se přidala inflace a téměř přesně na den dva roky od startu pandemie štafetu přebrala válka na Ukrajině.
Řada z nás se tak už nějaký ten pátek musí den co den vypořádávat s další várkou nepříjemných, stresujících zpráv. Samozřejmě je důležité být informován. Odborníci však varují, že konzumování příliš velkého množství stresujících či traumatizujících zpráv je spojeno s řadou psychických problémů včetně deprese, úzkosti a posttraumatických stresových příznaků.
Možná se takovým zprávám vystavujete, aniž byste si to uvědomovali, už jen tím, že denně používáte sociální média. „Někteří se možná přihlašují do aplikací sociálních sítí s jiným záměrem, než je čtení aktuálních zpráv, ale následně mohou být neúmyslně těmto zprávám vystaveni díky postům lidí, které sledují,“ vysvětluje Jacqueline Sperlingová, klinická psycholožka a členka fakulty na Harvard Medical School.
Jak tedy můžete dbát na své duševní zdraví a zároveň zůstat informovaní o tom, co se ve světě dnes děje? Zde jsou čtyři tipy od předních odborníků na mentální zdraví:
1. Čtěte zprávy ve formě shrnutí, která neobsahují obrázky ani videa.
Zvukové záznamy či videa, který je dnes plné nejen zpravodajství, ale i sociální sítě, mohou mít na vaše nitro velmi výrazný dopad: Vidět nebo slyšet někoho jiného trpět se může podepsat na vaší vlastní psychice.
Nedej bože, když jste takovýmto podnětům vystavována pravidelně po delší dobu. Na něco takového totiž náš mozek zkrátka není nastaven a nikdy v lidské historii takovému pravidelnému návalu negativních emocí a stresorů nemusel čelit. Doktorka Sperlingová proto navrhuje jedno elegantní řešení: Stručné zprávy bez obrázků a videí jsou často mnohem snadněji stravitelné i ve větším množství.
Dále doporučuje omezit záměrnou konzumaci zpráv na několik předem určených časových úseků denně. „Může být velmi užitečné určit si pro kontrolu zpráv daný počet chvilek denně. Například jednou ráno a jednou večer,“ doporučuje Sperlingová. Vhodným řešením by tak bylo začít pro čtení zpráv používat RSS čtečku, která se zpravidla omezuje jen na text zpráv.
Anebo můžete jít ještě o krok dál a omezit si zároveň dobu, kterou strávíte každou předem stanovenou kontrolou zpráv. To vám pomůže zabránit fenoménu zvanému „doomscrolling“, tedy přehlcení negativními zprávami, kdy donekonečna jedete zprávami a čtete jeden negativní titulek za druhým, což mysli rozhodně neprospívá.
2. Nedívejte se znovu na stejné zprávy
Dana Rose Garfinová, odborná asistentka na Kalifornské univerzitě v Irvine, strávila více než 13 let výzkumem toho, jak vystavení traumatickým podnětům (mezi něž jsou počítány i negativní zprávy) ovlivňuje fyzické i duševní zdraví. Dnes varuje před tím, že zpravodajství má tendenci podávat konzumentům stále stejné informace dokola, což některým lidem neprospívá.
„Zkuste zpravodajství vypnout pokaždé, jakmile začnete slyšet ty stejné opakující se příběhy,“ radí Garfinová.
Dále navrhuje, abyste denně konzumovali (četli nebo poslouchali) jedno zpravodajství z důvěryhodného zpravodajského zdroje, a souhlasí také s doporučením Sperlingové vyhýbat se grafickým obrázkům nebo videím a omezit dobu jejich sledování. Podle Garfinové je zdravá maximální hranice konzumace zpráv zhruba 20 až 30 minut denně, ne víc. Splňujete tento limit?
Na jiné myšlenky můžete přijít i u dobrého filmu:
3. Zaměřte se víc na každodenní péči o sebe
Pocit smutku – a také úzkosti – ze zpráv přicházejících z Ukrajiny je dle Garfinové zcela normální. Je ale důležité, abyste v takovýchto těžkých chvílích nezapomínali na péči o sebe, a to jak psychickou, tak fyzickou.
To znamená dostatečně spát a cvičit, zůstat v kontaktu s přáteli a rodinou a věnovat se dalším praktikám, které vás uklidňují – od meditace nebo jógy po modlitbu nebo třeba jen sledování filmu. „Všechno tohle vám může pomoci zůstat nohama na zemi a nepodléhat temným myšlenkám,“ vysvětluje Garfinová.
4. Dobrovolně věnujte svůj čas nebo peníze
Dalším způsobem, jak snížit stres a zvládnout své duševní zdraví, je hledání způsobů, jak se situací, která vás stresuje, něco pomocí vlastních sil udělat. V tomto případě to může znamenat udělat něco na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Sperlingová vysvětluje, že už jen samotný akt zapojení se do pomoci může mít za následek snížení pocitu bezmoci, který mnoho lidí v době současné krize pociťuje.
Garfinová by se dle svých slov pod tuto radu rovněž podepsala: „Mnoho lidí následně zjistí, že pomoc druhým v nouzi jim pomáhá cítit se v těchto těžkých chvílích lépe.“