reklama

Fototerapie, aneb když světlo léčí

Díky světelné lampě si můžete udělat léto i uprostřed zimy Foto:
Díky světelné lampě si můžete udělat léto i uprostřed zimy
Foto: Jan Janula

„Jak hledat slunce“ se jmenovala kniha, kterou kdysi napsal Miroslav Horníček, aniž asi tušil, jak velký vliv mají sluneční paprsky na zdraví a hlavně lidskou psychiku. To, že jižní národy, které jejich nedostatkem netrpí, jsou bezstarostnější i šťastnější, je holý fakt.

Naproti tomu v severských zemích, kde je slunce spíš vzácné, je nadprůměrný výskyt depresí a sebevražd. A to i přesto, že tyto země patří životní úrovní k těm nejbohatším. Pokles nálady, problémy s koncentrací, zvýšenou fyzickou i psychickou únavu, ospalost ve dne nebo nezájem o věci, které nás jinak baví, cítíme v zimních měsících ovšem i my. Podle studií jsou na tom úplně nejhůř ti, co bydlí v Praze. "Je to jednak kvůli hustému automobilovému provozu, jednak proto, že Praha leží v kotlině, kde se drží smog dost usilovně, takže oblohu většinu zimy přikryje jakási pomyslná duchna, přes níž slunce jen občas problikne," tvrdí PhDr. Jiří Tyl, klinický psycholog.

Zimní děti jsou smutnější

Stavy podzimní, zimní, ale i předjarní únavy mají odborný název Sezónní afektivní porucha. Angličtina používá výstižnou zkratku SAD (smutný). "Dlouhodobým zkoumáním se zjistilo, že na tyto změny jsou nejvíce citlivé děti a ženy mladšího i středního věku," podotýká PhDr. Tyl.

Statisticky je dokázáno, že ti, co jsou narození v zimě, mají významně vyšší sklony k melancholii a větší výskyt depresí. Je to i logické - v létě se dítě vozí v otevřeném kočárku, je „kojeno“ životodárnými a hřejivými paprsky, naproti tomu v zimě tráví čas na procházce v přítmí, zabalené do dek, rukavic a kulichů.

Nedostatek slunce způsobuje apatii a mnozí ji přebíjí jídlem, zvláště sladkostmi. Ty sice uklidňují, ale tloustne se po nich. Dochází pak k poklesu sexuální touhy a u mužů i erekce a mnozí by nejraději jako medvědi ulehli k zimnímu spánku. Je ale jasné, že tento fenomén neunikl pozornosti vědců. Výsledkem je fototerapie, léčba přidaným, jasným světlem. Díky ní si můžete udělat slunečné léto i uprostřed sychravého podzimu nebo studené zimy.

Světlem proti depresím i bolestem

Světelné lampy, na kterých je fototerapie založena, patří mezi klinicky uznávané metody. Mohou léčit sezónní deprese, aniž by bylo nutné použít léky. Pomáhají také normalizaci biorytmů, včetně toho základního - cyklu dne a noci, čímž normalizují spánek. Výhodou je, že se mohou používat doma. Stačí se na ně ze vzdálenosti jednoho metru dívat denně 20 až 60 minut.

Je velmi důležité věnovat pozornost tomu, aby světelná lampa měla správné parametry, jinak je k ničemu. Účinnost je prokázána při expozici o síle 10.000 Luxů po dobu 30 minut nebo 2.500 Luxů po dobu 2 hodin. Světlo má dopadat na oční sítnici, není ale nutné se dívat přímo do něj. "Účinek se obvykle projeví již po jednom až dvou hodinových sezeních," říká doktor Tyl.

Fototerapie má i další příznivé efekty. Podporuje metabolismus, pomáhá při bolestech zad, poruchách hybnosti, Parkinsonově chorobě, ulehčuje při únavě způsobené chemoterapií. Uplatňuje se i v dermatologii při revmatických potížích, hojení ran, rehabilitaci nebo v lázeňství.

Zaujala vás fototerapie a její účinky? Přečtěte si, jaké to je na vlastní kůži ZDE.

Jan Janula

Horoskopy 2017

reklama

reklama