Co je nejdůležitější věc pro trvalý a láskyplný vztah? Psycholožka našla odpověď

Doktorka Julie Schwartz-Gottman je šťastně vdaná již 35 let a jakožto psycholožka se svým manželem doktorem Johnem Gottmanem studovala více než 40 000 párů, které se chystaly začít svou vztahovou terapii. Jinými slovy –⁠ o tom, jak vypadá šťastný vztah, něco málo ví.

V laboratorní studii se jim mimo jiné na vzorku 52 manželských párů na základě pozorování jejich chování a osobních rozhovorů trvajících pouze 15 minut podařilo s 94% úspěšností určit, zda dané manželství vydrží, nebo se rozpadne. Co bylo hlavním rozhodujícím faktorem?

Jak si své manželství zpestřují Tomáš a Tamara Klusovi?

Nejdůležitější věc číslo jedna: Otáčíte se k partnerovi, nebo od něj?

Julie vysvětluje, že pokud pár charakterizuje jako otáčející se k sobě, zpravidla jeden druhému pozitivně odpovídají na takzvané nabídky k propojení. Tyto nabídky zahrnují vše od snahy získat si pozornost zavoláním vašeho jména až po prosby o naplnění významnějších a hlubších potřeb partnera.

V případě šťastných párů zpravidla platí, že jeden vždy pozná, když ten druhý nabízí propojení, a je ochoten všeho nechat, aby na tuto nabídku odpověděl. Jeden příklad za všechny: Váš partner brouzdá na internetu v telefonu a nahlas poznamená: „Hmm, to je zajímavý článek.“ Toto je nabídka k propojení.

Nyní můžete zareagovat třemi způsoby:

1. Otočíte se k partnerovi
Zareagujete na partnera a kladně odpovíte na jeho snahu o vzájemné propojení: „Vážně? O čem je?“

2. Otočíte se od partnera
Aktivně ignorujete nebo ani nezaznamenáte jeho snahu o vzájemné propojení. Nadále si hledíte svého, dál se věnujete dosavadní činnosti a reakce na partnerova slova je nulová.

3. Otočíte se proti partnerovi
Podrážděně či naštvaně jeho snahu o vzájemné propojení ukončíte již v zárodku: „Nevidíš, že se snažím pracovat?!“

Která z reakcí má nejprospěšnější dopad, je asi jasné. Otočením k partnerovi budujete společnou náklonnost a pocit týmové spolupráce, čímž posilujete citový základ pro dlouhotrvající vztah. Je samozřejmě naivní si myslet, že lidé ve šťastných párech na tyto „udičky“ ze strany partnera reagují bez výjimky vždy.

Doktorka Schwartz-Gottman nicméně při svém bádání zjistila, že páry, které spolu byly aspoň šest let, se jeden ke druhému v reakci na podobnou nabídku vzájemného propojení otáčely v 86 % všech případů. Zato páry, jejichž vztah skončil rozvodem, tak činily jen ve 33 % případů.

Nic není ztraceno, máte-li chuť cvičit

Možná máte v tuto chvíli pocit, že snaha otáčet se jeden ke druhému z vašeho vztahu již tak nějak vyprchala. Nic se neděje. Vše je o snaze, chuti a zvyku. Stačí nechtít jeden od druhého přes noc zázraky, ale spokojit se i s malými krůčky.

Psycholožka radí, abyste si během dne našli vhodnou dobu, kdy máte čas svému partnerovi naslouchat a nikam nespěcháte. Může to být ráno u kávy před odchodem do práce nebo naopak večer, poté co jste dali děti spát.

Můžete se partnera zeptat nejen na obligátní otázku, jaký měl den, ale třeba i na to, jestli od vás dnes něco nepotřebuje. Tím mu dáváte šanci, aby zvážil své potřeby, a zároveň naznačujete, že jste připravena být zde pro něj, a pokud se s nějakou potřebou svěří, pokusíte se odpovědět kladně.

Velmi důležité je také opravdu se vynasnažit vyjít vstříc potřebám partnera, ať už si chce „trochu odpočinout od dětí“, nebo jen „zajít po dlouhé době na společný oběd“. Ne každý partner je ovšem nastaven tak, aby vám všechny své potřeby jako první automaticky ihned řekl. Proto je namístě pozorovat jeho volání o pomoc a pozornost vycházející z řeči těla.

Může jít o:

• Oční kontakt
• Úsměv
• Povzdechnutí
• Tón, kterým vám říká „dobré ráno“ nebo „dobrou noc“
• Čtení něčeho nahlas tak, aby to slyšel i ten druhý
• Upozorňování na nějakou skutečnost
• Smutně či sklíčeně působící chování
• Očividná frustrace

Pravidlo číslo jedna: Ještě se nevzdávejte

Vaše emoční dostupnost nemusí a pravděpodobně ani vždy nebude v rovnováze s emoční dostupností partnera. A je to tak v pořádku. Pokud si pozornost žádá partner, ale vy mu zrovna nemůžete vyhovět, vysvětlete, proč zrovna v tuto chvíli nemůžete. V žádném případě jej ale zcela neignorujte.

Ocitnete-li se náhodou na ignorované straně vy, pravidlem číslo jedna je nepřestat to zkoušet. Jakmile z jeho ignorování vycítíte vzorec chování, je namístě na něj upozornit, případně se bez předčasného souzení zeptat, z jakého důvodu vám odmítá odpovídat (možná je opravdu příliš zaneprázdněn, ve stresu či zahlcen povinnostmi).

Pokud partner na vaše nabídky k vzájemnému propojení odpovídá se špetkou negativity, opět je hlavní zachovat chladnou hlavu. Ignorujte, že se vám zdá, jako by se snažil vyvolat hádku („Vůbec tě nenapadlo, že bys mohla jednou udělat večeři ty, že?!“). Ta nic nevyřeší, místo ní se v odpovědi zaměřte na to, že vám ve skutečnosti dává příležitost k propojení on: „Chápu, že jsi frustrovaný a unavený. Ráda připravím večeři, aby sis mohl odpočinout.“

Julie rovněž tvrdí, že tyto rady vám mohou pomoci, ať už zrovna s partnerem teprve randíte, nebo jste spolu 50 let v manželství. Vše, co potřebujete, je chuť vyzkoušet je v praxi.