Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama
Reklama

Šťastné a veselé? Podle psychologa jsou Vánoce svátky plné deprese

Vánoce, kdysi svátky ve znamení rodinné pohody a duchovního rozjímání, se podle psychologa Michala Floriana změnily na jedno z nejdepresivnějších období v roce...
Vydáno: 19.12.2018
Šťastné a Veselé? Podle psychologa jsou Vánoce svátky plné deprese
Šťastné a Veselé? Podle psychologa jsou Vánoce svátky plné deprese Autor: iStock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
  • V čem jsou podle vás Vánoce jiné než kdysi?

Skoro ve všem. Sváteční atmosféra Štědrého dne se smrskla na zdobení stromečku, kapra k večeři a sledování pohádek v televizi. Koledy se pouští ze záznamu, pokud vůbec, místo toho, aby je zpívala celá rodina, což bylo krásné. Modlitba před jídlem je dávná minulost. Zcela se změnily dárky. Dřív drobné, spíš symbolické, dětem i ručně dělané, vystřídaly drahé mobily, tablety, výjimkou nejsou klíče od auta. Upadá víra v Ježíška, ono tak toužebné čekání na zvuk zvonečku. Aktivity zahraničních firem, které zajímá jen jejich byznys, ne národní tradice, se nám stále pokouší vnutit víceméně směšnou figurku Santa Clause, tajemný Ježíšek pro ně není ´marketinkově vyhovující´. Tím vnáší obrovský chaos do dětské mysli. Když kdysi totéž zkoušeli soudruzi s Dědou Mrázem, pohořeli. Jenže to na nás ze všech stran neútočila vlezlá reklama. Úplně se vytratil původní význam Vánoc, oslava narození Krista, uctění jeho památky i oběti pro lidstvo.

  • Možná proto, že jsme národem ateistů…

Ano a ještě se tím chlubíme! Jenže máme jednu z nejvyšších spotřeb alkoholu na světě i počet rozvodů. Víra znamená pokoru. Dřív se i největší gauner bál pekla. Ne přehnaně, to by se jím nestal, ale občas mu svědomí našeptávalo: „Co když peklo existuje a budou mě vařit v kotli?", a tak se trochu krotil. Dnes se lidi nebojí ničeho a podle toho to vypadá. Kostely jsou sice na půlnoční mši plné, ale jen proto, že je to móda. Na odpolední mši přijde pár věřících. Místo v Boha věříme v něco nad námi", kartářkám, astrologům a šarlatánům. Nikde se jim nedaří tak dobře, jako u nás. Obvykle z něčeho vyčtou, že vás potká štěstí. Tak nadšeně odkráčíte, a když se to nesplní, jste zklamaný a ve stresu.

  • Myslíte, že víra je pro život důležitá?

Jistě. Člověk se pak nepovažuje za pána všeho tvorstva, ale jen nástroj v rukou božích. Zcela nenahraditelná je úloha duchovních. Nechápeme, jak očisťující pro duši je zpověď. Když jste měl dřív hřích, který vás trápil, zašel jste do kostela, vyfasoval dvacet Otčenášů a Zdrávasů a měl jste to rozřešené. Pokání a následné odpuštění od sluhy božího vás uklidnilo mnohem víc než dnes nejsilnější antidepresiva.

  • A jsme u těch depresí, které jsou podle vás na Vánoce hodně silné. Proč?

Důvodů je víc. Reklama cíleně útočí už od listopadu, podprahově ji vnímáte. Tak čtrnáct dní před Štědrým dnem naplno vypukne nákupní šílenství. Obchodní centra jsou přeplněná, řidiči čekající na zaparkování jsou ve stresu. Dochází ke konfliktům. Manželé se nemohou shodnout na dárku pro dítě, nezajímá je, že se má líbit jemu, ne jim. Jenže oni jeho zájmy neznají, nebo se v nich neorientují, třeba v hrách na počítači. Někteří to řeší tím, že mu dají peníze, což je to nejhorší, co mohou udělat. Dítě musí být odmala zvyklé, že peníze jsou odměnou za práci, výsledky ve škole, ne dárek. Nehledě na to, jakou z peněz mohou mít děti radost ve srovnání s dárkem, po kterém tajně toužily.

  • To, co jste uvedl, ale nejsou depresivní stavy…

Ne, ale blíží se jim. Nejvíc se deprese týkají osaměle žijících lidí, jejichž počet se stále zvyšuje, nejen mezi seniory. Všem, kteří zažili hezké Vánoce v dětství, se i proti jejich vůli vybaví vzpomínky. Vedou k sebelítosti, neoprávněným výčitkám i sváteční nálada na ně silně psychicky doléhá. Často jde o otce, kteří po rozvodu ztratili kontakt s dětmi bez vlastní viny, bylo jim obstrukcemi bráněno ve styku s nimi, exmanželka je pomlouvala. Dětská duše je snadno ovlivnitelná a pokud slyší lež od vlastní matky, přijme ji, i když v hloubi duše může mít pochyby. To vede k natolik silnému citovému odcizení, že ani v dospělosti necítí potřebu navázat s otcem kontakt. Znám případ, kdy matka „vymyla" dcerám mozek tak důkladně, že se s otcem odmítají stýkat i po její smrti, přestože jim nikdy neublížil, měl je rád. Tehdy ještě soudy „neuměly" nařídit střídavou péči, takže tím velmi trpěl. Tito lidé tíhu Vánoc nesou nejhůř, nejen kvůli opuštěnosti, ale i oprávněnému pocitu nespravedlnosti. Mohou být dokonce tak silné, že vedou až k sebevraždě.

Osamělý otec o Vánocích
Osamělý otec o Vánocích
iStock
  • V čem ještě Vánoce ovlivňují negativně naši psychiku?

Paradoxně tím, že je rodina dlouho pohromadě a dostane ponorkovou nemoc! Většinou se totiž členové rodiny míjí. Otec přichází večer z práce unavený, na děti nemá čas ani náladu, i ženy daleko víc pracují, místo péče o domácnost. Vytrácí se komunikace. Dřív se všichni sešli u večeře, kde si sdělovali denní – často humorné – zážitky, probírali důležité události. Byla to taková psychohygiena. Dnes většina lidí tráví celé svátky doma. Aby se šli projít do přírody, je ani nenapadne. Prostě sedí, koukají na televizi a jedí. Dřív se chodilo na návštěvy k příbuzným, i na to už jsme moc líní, dokonce jim ani nezavoláme, spíš pošleme sms. Často hromadnou se stejným textem, což lze poznat na první pohled a vyložit jako signál nezájmu.

  • Myslíte, že hlavním problémem tohoto chování je dnešní uspěchaná doba, kdy si lidé prostě chtějí o svátcích odpočinout?

Částečně. Ale odpočívat se dá i aktivně, třeba na horách. Hlavně běžky jsou ideální, fronty u vleků naopak stres mohou ještě zvýšit. Ale jinak ty změny začaly už za socialismu, kdy mladí, částečně z neznalosti, protože sexuální osvěta neexistovala, ale i díky různým finančním výhodám od státu, zakládali rodinu přehnaně brzy, obvykle už mezi 20 až 25 lety. Takže když jejich děti dospěly, byli ve středním věku. Hlavně ženy odmítaly hrát roli laskavých babiček pečlivě se starajících o vnoučata jako dřív. Naopak chtěly ještě něco v životě zažít. Jenže právě prarodiče byli tím tmelem, který celou rodinu spojoval, oni vychovávali potomky svých dětí, mnohdy podle tradic z první republiky, která byla mravně na výši. Dnes se sice situace obrátila, na prvním místě je pro mladé kariéra, i u žen, které odmítají klasickou roli, kdy se staraly o domácnost a muži vydělávali peníze.

  • Má nějaký vliv to, že bílé Vánoce vidíme už jen ve starých filmech?

Jistě. Sníh ještě umocnil sváteční atmosféru, stejně jako třeba vůně františků, ty také pomalu mizí ze scény. Oslava narození Ježíše Krista se prostě smrskla na komerční záležitost. I když legenda o seně a jesličkách je smyšlená, stejně jako datum, kdy měl náš spasitel přijít na svět. Nakonec i Nový zákon uvádí že: V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda.“  Jenže na zimu byla zvířata ustájena pod střechou. Ale to je jen detail. V každém případě rituál kolem Vánoc už od adventu, kdy začínal půst – ne až na Štědrý den – byl perfektně vymyšlený tak, aby působil na city. Všude vládla pohoda, láska k bližním. Kázání v kostele bylo cílené tak, aby zapůsobilo hluboko na lidskou duši. To už se až na výjimky vytratilo, hlavně ve městech…

Jan Janula

Článek je zařazen v: Vánoce, deprese
Reklama