Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama
Reklama

Vyvracíme mýty o zdraví: Jak souvisí bolesti páteře s věkem, sportem a obuví?

Bolesti páteře patří mezi nemoci, s kterými lidé nejvíc chodí k lékaři, a během života se s nimi setká asi každý. Mohou být tak silné, že člověka úplně ochromí. Bohužel si za problémy můžeme v drtivé většině sami svými zlozvyky…
Vydáno: 18.06.2019
Vyvracíme mýty o zdraví: Páteř si zbytečně ničíme sportem i nevhodnou obuví
Autor: iStock Vyvracíme mýty o zdraví: Páteř si zbytečně ničíme sportem i nevhodnou obuví
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mýtus č. 1 – stav páteře souvisí s věkem

„Bývávalo. Dříve se potíže s páteří opravdu vyskytovaly nejvíce ve středním a starším věku, dnes jsou běžné už v mládí. Například skolióza u adolescentů. Lze ji poznat lehce, buď je jedno rameno nižší než druhé – i výrazně – nebo chodí výrazně sehnutí. Je to do velké míry způsobeno tím, že jak dítě často skokově roste, tělo není na novou výšku ještě zvyklé a hrbí se. Vzhledem k tomu, že ho to nebolí, léčba se obvykle podceňuje, přitom stačí pár cviků, které zaberou tak pět minut denně a páteř se za pár měsíců srovná, mladé tělo je elastické. Kromě špatného držení těla je problém i nošení těžkých školních batohů třeba už u prvňáčků, nebo, ještě hůř, sportovních tašek. Většina lidí je nosí na jednom rameni, časem vzniká asymetrie," říká MUDr. Jan Sedmík, rehabilitační lékař.

Mýtus č. 2 – sportování páteři prospívá

Spíše ne, naopak často dochází k poranění! Rizikové sporty jsou jízda na sjezdových lyžích, snowboardu, skoky do vody, paragliding, horolezectví, parašutismus, box, judo a další, kde jsou silné nárazy na hlavu či tělo. Nijak zvlášť neprospívá běh na tvrdém povrchu (i když ničí převážně kolenní klouby), ale nejvíc riskantní je prudký pohyb s břemenem či náhlá námaha netrénovaného těla. Klasický příklad – člověk, který má sedavé zaměstnání, jede o víkendu na chalupu, kde se ohýbá, zvedá těžké věci. Pak je otázka času, kdy nějaký obratel nevydrží. Pozitivní je ale cvičení cíleně zaměřené na páteř, pomáhá i strečink. Budování muskulatury vyloženě škodí, dochází k přetěžování páteře, navíc svaly, které hrají důležitou roli, sice rostou, ale také se velmi výrazně zkracují.

Mýtus č. 3 – nadváha páteři neškodí

Častý omyl daný tím, že obézní lidé často chodí rovně jak pravítko. Jenže tím udržují stabilitu! Kdyby se hodně předklonili, váha břicha by je převážila a mohlo by dojít k pádu. Páteř je jako stěžeň na lodi, jen z ní místo lan vycházejí svaly a obratle, které chrání „nejcennější poklad“, míchu – její porušení vede obvykle k invaliditě. Důležitá část je tzv. ploténka, ta se věkem opotřebuje, praská a dochází k výhřezu. „Při něm bolest vystřeluje, bodá, později se změní v tupou a postupuje dále do nohou, ty doslova znecitliví. V tomto směru je nebezpečné zejména házení těžkých věcí, kdy tělo uvedeme do rotace a tím jí dáme poslední ránu. Často je nutná operace. Chirurgové leckdy nemají jinou volbu než vést řez v oblasti míšních cév nezbytných pro pohlavní život, v případě narušení hrozí  impotence," varuje doktor Sedmík.

Mýtus č. 4 – prášky a masti pomáhají 

Vůbec ne! Vzít si brufen nebo jiná analgetika, namazat postiženou oblast hřejivou či dnes populární koňskou mastí přináší sice přechodnou úlevu, ale problém neřeší, naopak výrazně zhorší. Hlavně proto, že necítíme bolest, tak děláme pohyby, které by nám tělo bez působení tlumících prostředků nedovolilo. „Stejný nesmysl je, že nás ochrání, když budeme jíst hodně huspeniny, želatinové bonbony, ty jsou navíc plné éček. Nic jimi tedy nezkazíme, ale zázraky očekávat nelze, jedině snad že bychom to jedli denně po kilech, ale tím bychom si zničili zažívací soustavu. Nejrizikovější bývá dolní partie zad, kde se bederní páteř mění v křížovou. K poruše pohybového aparátu může dojít kdekoli. Zvlášť citlivý je také krk, každý pohyb hlavou bývá bolestivý, někdy se musí nosit takzvaný límec," tvrdí Jan Sedmík.

Mýtus č. 5 – u nemoci páteře je nejlepší ležet

Ne! Tím svaly u páteře atrofují, navíc postele jsou obvykle anatomicky nevhodné, časem se vytvářejí proležená místa. Spíš je vhodnější sedět, ideální pak chodit, klidně i pomalu, pokud to jde. Vliv na páteř nemá jen málo pohybu a špatné držení těla, působí i další vlivy, virová infekce, nachlazení, stres, kouření, nedostatek spánku, špatná výživa, ledvinové – u žen i gynekologické – potíže, hormonální změny např. při menstruaci. Kromě velmi důležitých pravidelných rehabilitačních či dechových cvičení má obrovský význam posilování břišních svalů. Tvoří protiváhu páteře a udržují ji pevnou. Jako doplňující techniky lze použít magnetoterapii, lymfodrenáž, masáž, kryoterapii, vodoléčbu, pomáhá kinesiotaping, kdy se na kůži aplikují pružné samolepicí pásky, ale jen pokud člověk danou partii nepřetěžuje, ale šetří. Význam má lázeňská péče, ta má víc podob, termální a bahenní koupele, rašelinové zábaly apod.

Mýtus č. 6 – páteři škodí sezení u počítače

Ne zcela. Škodí především špatné sezení, kdy jsme v předklonu, nad počítačem se hrbíme. Pokud zaujmeme polohu, kdy bude horní část těla s rukama svírat pravý úhel, stejně jako stehna a kolena položená volně na zemi a přibližně každých dvacet minut se protáhneme, ujdeme pár kroků, potíže mít tak moc nebudeme. Dřív se také sedělo v kancelářích osm hodin, jen se psalo na stroji. Velký problém je, že páteř chybně zatěžujeme už od první třídy či dřív. Naši předkové věděli moc dobře, proč školní škamny přišroubovali k podlaze a děti musely sedět s rukama za zády. Dnes se na židlích houpají, spíš na nich pololeží než sedí, což přináší poruchy mobility v pozdějším věku. Smysl mělo i to, že učitelé o každé přestávce vyhnali žáky ze tříd a museli korzovat po chodbě, tím se zádům ulevilo.

Mýtus č. 7 – krční obratle se zatěžují nejméně

Velký omyl vzniklý asi z toho, že je tato část páteře na délku krátká. Nicméně nese sedm obratlů a těžké břemeno – hlavu. Za hodinu s ní uděláme až 600 pohybů, což je pro svaly okolo obratlů, i těch delších, co leží povrchově, opravdu náročné. Na krční obratle se upínají svaly z ramen, klíčních kostí a horních žeber. Pokud je přetížíme, odnese to také krk. Další vliv na špatnou funkci krční páteře má vadné držení hlavy i celé osy páteře, špatný stereotyp dýchání. Je nutné si neustále hlídat polohu hlavy, aby byla při delším sezení vzpřímená. Bolesti krční páteře jsou velice intenzivní až ochromující.

Mýtus č. 8 – boty nemají na páteř žádný vliv

Nebezpečná hloupost. Chůze v obuvi úplně bez podpatků nebo naopak časté nošení vysokých podpatků či jehel – nikdy nemají měřit víc než 3 cm – výrazně ublíží hlavně bederní páteři. Ideální je boty střídat, mít jiné na doma, v práci, venku. Bohužel i když jsou boty pro zdraví nejdůležitější, věnujeme jim z oblečení nejmenší pozornost, úplně stačí se rozhlédnout kolem, kolik lidí je má sešlapané. Teď v létě jsou hodně módní žabky, k dlouhodobému nošení ovšem absolutně nevhodné až nebezpečné. Mělo by se s nimi jít tak na pláž či po hotelu, nic víc. Plochá podrážka totiž vede k tomu, že nohy vynakládají energii nejen na chůzi, ale i na to, aby botu na sobě udržely. Navíc to znamená pořádnou zátěž i pro prsty na nohou a klenbu. Kdo v nich chodí třeba i celý den, musí časem počítat s obtížemi.

Jan Janula

Článek je zařazen v: bolest zad, páteř, bolest páteře, krční páteř, operace páteře, cviky na záda
Reklama